Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Věda a pravidla jejího řízení

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 114, 2018/2

Přetiskujeme otevřený dopis, kterým se 25. září 2017 obrátil prof. Josef Michl na tehdejšího místopředsedu vlády a předsedu rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, MVDr. Pavla Bělobrádka.

Redakce Vesmíru vzala tento dopis za podklad k diskusi, k níž vyzvala řadu vědců. Jejich odpovědi zveřejňujeme na www.vesmir.cz.

Jako člen mezinárodní rady pro RVVI si za účelem dalšího zlepšení mezinárodního postavení české vědy dovolím komentovat fungování Grantové agentury České republiky (GA ČR). I když můj vhled do chodu GA ČR je omezený, díky vědomostem o financování vědy v jiných zemích věřím, že české vědě by mohly prospět změny v některých procesech.

Poslal jsem koncept tohoto dopisu všem členům Mezinárodní rady RVVI.1) Všechny odpovědi, které jsem obdržel, vyjadřovaly souhlas, že má doporučení jsou rozumná, jeden člen dokonce projevil vůli se pod ně také podepsat. Ostatní usoudili, že by se museli o fungování GA ČR dozvědět více, než by dopis podepsali. I když by podrobné zhodnocení mohlo prospět a mohlo by se vztahovat i na jiné zdroje financování, s nejvyšší pravděpodobností by trvalo další rok, než by se taková doporučení napsala. Mezitím by mohl k diskusi pomoci pohled zvnějšku.

(i) Vedení, stejně jako obsazení GA ČR a vědci, kteří pracují v jednotlivých hodnoticích panelech, by měli být pochváleni za výjimečně dobrou práci za stávajících pravidel a při omezeném rozpočtu. Absence stálého, dlouhodobého financování je největší problém, který brání nejen v rozvoji GA ČR, ale české vědy jako takové.

(ii) Doporučil bych vytvoření nezávislé komise zahraničních vědců, kteří by hodnotili práci GA ČR a pravidelně by měnili pravidla jejího chodu. Ideální by bylo i zapojení zahraničních vědců v řídicí radě, možná toho ale bude těžké docílit vzhledem k objemu práce, kterou tato pozice vyžaduje.

(iii) Nynější pravidla nepodporují vědce ve vytváření maxima významných vědeckých objevů, podporují je ve vytváření maxima publikací („výstupů“). Vědecká excelence se měří podle prvního, druhé je skoro nepodstatné. Požadavek uvádět v žádosti o grant odhad počtu publikací, které z dané práce vzniknou, je nesmyslný a měl by být zrušen.

Vyhodnocení výkonu, ať už při posuzování návrhů, nebo při hodnocení závěrečné zprávy, je založené většinou na číselných indikátorech, například počtu publikací a h-indexu. I když takové údaje doplní celkový pohled na úspěšného vědce, samy o sobě mají malou výpovědní hodnotu.

Vypovězení (žadatelů o grant) na tři roky v případě neúspěchu jejich projektu je kontraproduktivní. Určité procento selhání by se mělo u projektů očekávat; pokud takové případy nenastanou, pak si autoři nenastavili laťku dost vysoko. Rozpoznat případy, kdy se nepodařilo publikovat proto, že vedoucí projektu nevyvinul dostatečné úsilí, od případů, kdy bylo úsilí neúspěšné, protože si příroda postavila hlavu, je jednoduché.

Současná pravidla nepodporují vědce v riskování a objevování něčeho opravdu neznámého, podporují je v navrhování „bezpečných“ projektů, většinou založených na výsledcích, které už mají v šuplíku. Projekt, který je vykonán přesně tak, jak byl navržen, sice ověří nynější vědomosti a může být hodnotným a užitečným inženýrstvím, ale neposouvá dopředu základní vědu, protože neobjeví nic nového. I když je taková práce také potřeba, není moudré příliš odrazovat od riskování.

(iv) Míra mikromanagementu je příliš vysoká. Kdyby agentura vedoucím projektů více důvěřovala, ušetřilo by to čas vědcům i agentuře. Množství papírování spojené s žádostí o grant a psaním průběžných i závěrečných zpráv by se mělo minimalizovat. Požadavek, aby již v žádosti o grant byla uvedena jména spolupracovníků ještě před jeho schválením, vede ke škodlivému inbreedingu a měl by být zrušen. Otázky personálního složení týmu a jeho změn by měly být výhradně věcí vědců. Povolení převodu peněz mezi kategoriemi (platy, vybavení, cestování) by mělo být v podstatě automatické. Povolení převodu peněz mezi jednotlivými roky by mohlo vyžadovat změnu zákona, ale bylo by výrazně prospěšné: zákaz převodu peněz podporuje jejich plýtvání. Pokud vědec v průběhu grantu změní institut, kde působí, grant by měl vedoucího projektu automaticky následovat.

Hodnocení žádosti by se mělo zaměřovat na vědecké otázky, ne na pitvání podrobností týkajících se oprávněnosti rozpočtu, odhadů časové náročnosti projektu, rozdělení práce mezi členy týmu atd.

V základním výzkumu jsou nové objevy takřka nepředvídatelné a většina prohlášení o tom, jaké budou výsledky za dva nebo tři roky, jsou sny a fikce. Požadavek, že část peněz musí být honorářem vedoucího projektu („pracovní zátěž“ vedoucího nejméně 30 % a zástupce nejméně 20 %), by měl být zrušen. Vedoucím projektů by nemělo být zakazováno získávat dodatečné peníze pro projekt z dalších zdrojů, například z Bruselu, mělo by jim to být doporučováno.

(v) V současnosti je vedoucímu projektu povolena pouze jedna žádost o grant ročně (a podíl na jedné mezinárodní). Proč vědci s více nápady a dostatkem energie nemohou žádat o několik grantů? Dávalo by to větší smysl, než když jsou takto nuceni žádat členy svého týmu, aby jejich žádosti vydávali za své. Jediným důvodem tohoto opatření se zdá být umělé zvýšení podílu úspěšných žádostí. Na podíl úspěšných žádostí se ale nemůže nahlížet jako na ukazatel kvality jakékoliv grantové agentury.

(vi) Žádat o druhý, natož pak o třetí grant na pokračování téhož projektu se momentálně zdá beznadějné. To není rozumné. Jen málo opravdu důležitých otázek lze zodpovědět v rámci několika let.

(vii) Instituce by si pro sebe neměly ubírat finance ve výši nad povolený obnos (overhead) z grantů, které byly uděleny jejich zaměstnancům.

(viii) Vědci pracující v porotách GA ČR jsou přepracovaní. Detailní vyhodnocení každé žádosti každý rok není nezbytné, mělo by probíhat jen na konci grantu, naopak každoroční kontrola financí je rozumná. Obrana proti střetu zájmů v panelech je také přehnaná.

(ix) Začínající vědci si zaslouží větší podporu a ochranu. V dnešní době je velmi obtížné obdržet peníze na start-up od univerzity nebo ústavu. Juniorské granty by měly mít odpovídající výši a měly by být poskytovány na období pěti let; tři roky nestačí. Neměly by fungovat pouze jako mechanismus pro zkušené vědce, jak získat dodatečné finance pro své projekty skrze mladší členy týmu. Měly by umožnit zrod nových nezávislých vedoucích projektů a růst nových nezávislých týmů.

S pozdravem,

Josef Michl

Poznámky

1) Peter Gruss (Max Planck Gesellschaft), Josef Jiřičný (ETH Zürich), Jakub Kastl (Princeton University), Vladislav Kolařík (Fraunhofer Gesellschaft), Reinhard Mauermann (Fraunhofer Gesellschaft), Josef Michl (University of Colorado), Peter Nesvadba (BASF), Karel Pacák (National Institute of Health), Bohdan Pomahač (Harvard Medical School), Jiří Přibáň (Cardiff University), Pier Luigi Sacco (IULM University of Milan), Dalibor Sameš (Columbia University), Ding-Ming Wang (National Tsing Hua University).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Věda a společnost
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Josef Michl

Prof. Josef Michl (*1939) studoval na Přírodovědecké fakultě UK a postgraduálně v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Učí na Chemické fakultě Coloradské univerzity v Boulderu. Zabývá se fyzikální organickou chemií. Mezi jeho výzkumné zájmy patří molekulární stavebnice, fotochemie, chemie boru, fluoru a křemíku a v neposlední řadě též teoretická chemie.
Michl Josef

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné