Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Suché sesuvy, nikoli voda

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 67, 2018/2

V roce 2011 byly na Marsu objeveny temné pruhy, které se v letním období vytvářejí na úbočích některých údolí. Tyto tzv. tmavé svahové linie byly považovány za zatím nejpádnější důkaz současné přítomnosti kapalné vody těsně pod povrchem Marsu, dokonce v množství, jež by umožňovalo existenci mikrobiálního života (viz Vesmír 95, 98, 2016/2). Mělo jít o průsaky solanky.

Pečlivá analýza detailních snímků pořízených kamerou HiRiSe sondy Mars Reconnaissance Orbiter však přivedla vědce k závěru, že jde o suché písečné sesuvy. Tým vedený Colinem Dundasem zkoumal 151 těchto útvarů vyfotografovaných na 10 různých místech Marsu a všiml si, že všechny se vyskytují na svazích se sklonem větším než 27°, a tmavé linie vždy končí tam, kde sklon svahu přestane být pro sesuv dostatečný. Kdyby šlo o průsak kapalné vody, alespoň v některých případech, pravděpodobně však ve všech, by pokračoval i v terénu s mírnějším sklonem. Výskyt tmavých svahových linií výhradně na svazích se sklonem potřebným pro suché sesuvy písku prakticky vylučuje hypotézu o průsaku vody a vrací vědce k již mnohokrát ověřené skutečnosti, že kvůli fyzikálním podmínkám, především nízkému atmosférickému tlaku, je v současnosti povrch Marsu velmi suchý.

Tmavé svahové linie však zůstávají v mnoha ohledech záhadou. Například není jasné, proč se vytvářejí jen v teplé části marsovského roku, proč temný odstín po skončení jejich aktivity tak rychle vybledne, a tvrdým oříškem bude také vysvětlení původu hydratovaných solí, které v těchto útvarech byly identifikovány spektrální analýzou a byly hlavním argumentem, jenž vědce svedl na zřejmě falešnou stopu kapalné vody. Jedna z hypotéz hovoří o tom, že molekuly vody vázané v těchto solích pocházejí z vodní páry v atmosféře Marsu, ale pak vyvstává otázka, proč se tmavé svahové linie objevují jen na některých svazích a na jiných ne.

Alfred McEwen, člen Dundasova týmu a jeden ze spoluautorů článku, který vyšel v časopise Nature Geoscience 20. listopadu 2017, k tomu poznamenává, že máme pravděpodobně co do činění s jevem, který je zcela specifický pro Mars, a jeho další výzkum tak představuje příležitost pro budoucí mise na povrch rudé planety.

Nature Geoscience, 2017, DOI: 10.1038/s41561-017-0012-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.