Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Suché sesuvy, nikoli voda

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 67, 2018/2

V roce 2011 byly na Marsu objeveny temné pruhy, které se v letním období vytvářejí na úbočích některých údolí. Tyto tzv. tmavé svahové linie byly považovány za zatím nejpádnější důkaz současné přítomnosti kapalné vody těsně pod povrchem Marsu, dokonce v množství, jež by umožňovalo existenci mikrobiálního života (viz Vesmír 95, 98, 2016/2). Mělo jít o průsaky solanky.

Pečlivá analýza detailních snímků pořízených kamerou HiRiSe sondy Mars Reconnaissance Orbiter však přivedla vědce k závěru, že jde o suché písečné sesuvy. Tým vedený Colinem Dundasem zkoumal 151 těchto útvarů vyfotografovaných na 10 různých místech Marsu a všiml si, že všechny se vyskytují na svazích se sklonem větším než 27°, a tmavé linie vždy končí tam, kde sklon svahu přestane být pro sesuv dostatečný. Kdyby šlo o průsak kapalné vody, alespoň v některých případech, pravděpodobně však ve všech, by pokračoval i v terénu s mírnějším sklonem. Výskyt tmavých svahových linií výhradně na svazích se sklonem potřebným pro suché sesuvy písku prakticky vylučuje hypotézu o průsaku vody a vrací vědce k již mnohokrát ověřené skutečnosti, že kvůli fyzikálním podmínkám, především nízkému atmosférickému tlaku, je v současnosti povrch Marsu velmi suchý.

Tmavé svahové linie však zůstávají v mnoha ohledech záhadou. Například není jasné, proč se vytvářejí jen v teplé části marsovského roku, proč temný odstín po skončení jejich aktivity tak rychle vybledne, a tvrdým oříškem bude také vysvětlení původu hydratovaných solí, které v těchto útvarech byly identifikovány spektrální analýzou a byly hlavním argumentem, jenž vědce svedl na zřejmě falešnou stopu kapalné vody. Jedna z hypotéz hovoří o tom, že molekuly vody vázané v těchto solích pocházejí z vodní páry v atmosféře Marsu, ale pak vyvstává otázka, proč se tmavé svahové linie objevují jen na některých svazích a na jiných ne.

Alfred McEwen, člen Dundasova týmu a jeden ze spoluautorů článku, který vyšel v časopise Nature Geoscience 20. listopadu 2017, k tomu poznamenává, že máme pravděpodobně co do činění s jevem, který je zcela specifický pro Mars, a jeho další výzkum tak představuje příležitost pro budoucí mise na povrch rudé planety.

Nature Geoscience, 2017, DOI: 10.1038/s41561-017-0012-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné