Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Suché sesuvy, nikoli voda

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 67, 2018/2

V roce 2011 byly na Marsu objeveny temné pruhy, které se v letním období vytvářejí na úbočích některých údolí. Tyto tzv. tmavé svahové linie byly považovány za zatím nejpádnější důkaz současné přítomnosti kapalné vody těsně pod povrchem Marsu, dokonce v množství, jež by umožňovalo existenci mikrobiálního života (viz Vesmír 95, 98, 2016/2). Mělo jít o průsaky solanky.

Pečlivá analýza detailních snímků pořízených kamerou HiRiSe sondy Mars Reconnaissance Orbiter však přivedla vědce k závěru, že jde o suché písečné sesuvy. Tým vedený Colinem Dundasem zkoumal 151 těchto útvarů vyfotografovaných na 10 různých místech Marsu a všiml si, že všechny se vyskytují na svazích se sklonem větším než 27°, a tmavé linie vždy končí tam, kde sklon svahu přestane být pro sesuv dostatečný. Kdyby šlo o průsak kapalné vody, alespoň v některých případech, pravděpodobně však ve všech, by pokračoval i v terénu s mírnějším sklonem. Výskyt tmavých svahových linií výhradně na svazích se sklonem potřebným pro suché sesuvy písku prakticky vylučuje hypotézu o průsaku vody a vrací vědce k již mnohokrát ověřené skutečnosti, že kvůli fyzikálním podmínkám, především nízkému atmosférickému tlaku, je v současnosti povrch Marsu velmi suchý.

Tmavé svahové linie však zůstávají v mnoha ohledech záhadou. Například není jasné, proč se vytvářejí jen v teplé části marsovského roku, proč temný odstín po skončení jejich aktivity tak rychle vybledne, a tvrdým oříškem bude také vysvětlení původu hydratovaných solí, které v těchto útvarech byly identifikovány spektrální analýzou a byly hlavním argumentem, jenž vědce svedl na zřejmě falešnou stopu kapalné vody. Jedna z hypotéz hovoří o tom, že molekuly vody vázané v těchto solích pocházejí z vodní páry v atmosféře Marsu, ale pak vyvstává otázka, proč se tmavé svahové linie objevují jen na některých svazích a na jiných ne.

Alfred McEwen, člen Dundasova týmu a jeden ze spoluautorů článku, který vyšel v časopise Nature Geoscience 20. listopadu 2017, k tomu poznamenává, že máme pravděpodobně co do činění s jevem, který je zcela specifický pro Mars, a jeho další výzkum tak představuje příležitost pro budoucí mise na povrch rudé planety.

Nature Geoscience, 2017, DOI: 10.1038/s41561-017-0012-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...