Aktuální číslo:

2019/5

Téma měsíce:

Sport

Suché sesuvy, nikoli voda

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 67, 2018/2

V roce 2011 byly na Marsu objeveny temné pruhy, které se v letním období vytvářejí na úbočích některých údolí. Tyto tzv. tmavé svahové linie byly považovány za zatím nejpádnější důkaz současné přítomnosti kapalné vody těsně pod povrchem Marsu, dokonce v množství, jež by umožňovalo existenci mikrobiálního života (viz Vesmír 95, 98, 2016/2). Mělo jít o průsaky solanky.

Pečlivá analýza detailních snímků pořízených kamerou HiRiSe sondy Mars Reconnaissance Orbiter však přivedla vědce k závěru, že jde o suché písečné sesuvy. Tým vedený Colinem Dundasem zkoumal 151 těchto útvarů vyfotografovaných na 10 různých místech Marsu a všiml si, že všechny se vyskytují na svazích se sklonem větším než 27°, a tmavé linie vždy končí tam, kde sklon svahu přestane být pro sesuv dostatečný. Kdyby šlo o průsak kapalné vody, alespoň v některých případech, pravděpodobně však ve všech, by pokračoval i v terénu s mírnějším sklonem. Výskyt tmavých svahových linií výhradně na svazích se sklonem potřebným pro suché sesuvy písku prakticky vylučuje hypotézu o průsaku vody a vrací vědce k již mnohokrát ověřené skutečnosti, že kvůli fyzikálním podmínkám, především nízkému atmosférickému tlaku, je v současnosti povrch Marsu velmi suchý.

Tmavé svahové linie však zůstávají v mnoha ohledech záhadou. Například není jasné, proč se vytvářejí jen v teplé části marsovského roku, proč temný odstín po skončení jejich aktivity tak rychle vybledne, a tvrdým oříškem bude také vysvětlení původu hydratovaných solí, které v těchto útvarech byly identifikovány spektrální analýzou a byly hlavním argumentem, jenž vědce svedl na zřejmě falešnou stopu kapalné vody. Jedna z hypotéz hovoří o tom, že molekuly vody vázané v těchto solích pocházejí z vodní páry v atmosféře Marsu, ale pak vyvstává otázka, proč se tmavé svahové linie objevují jen na některých svazích a na jiných ne.

Alfred McEwen, člen Dundasova týmu a jeden ze spoluautorů článku, který vyšel v časopise Nature Geoscience 20. listopadu 2017, k tomu poznamenává, že máme pravděpodobně co do činění s jevem, který je zcela specifický pro Mars, a jeho další výzkum tak představuje příležitost pro budoucí mise na povrch rudé planety.

Nature Geoscience, 2017, DOI: 10.1038/s41561-017-0012-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Prokop Závada, Petr Brož  |  20. 5. 2019
V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce...
Svaly z prášků, svaly v prášku?

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...
Sport a mýtus o sedavé společnosti

Sport a mýtus o sedavé společnosti uzamčeno

Ondřej Špaček  |  6. 5. 2019
„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné