Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Příliv a odliv vody na Marsu

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 98, 2016/2

Tmavé linie na strmých svazích Marsu, jež zachytil i snímek skalního hřbetu v systému roklí Coprates Chasma z února 2014, původně žádnou senzaci nezpůsobily. Až na podzim roku 2015 je vědci NASA označili za důkaz, že po povrchu Marsu teče voda. Už zase voda!

Voda tekoucí po Marsu poprvé vzrušila vědeckou veřejnost již v 19. století, kdy Giovanni Schiaparelli zaznamenal na Marsu „canali“. Americký astronom Percival Lowell prohlásil přímé tmavé linie za zavlažovací kanály, jimiž Marťané přivádějí vodu z vlhkých polárních oblastí do teplejších, ale vysušených rovníkových, aby mohli pěstovat zemědělské plodiny. Lowell v roce 1895 vydal monografii Mars s mapou, na níž vyznačil stovky kanálů, a způsobil, že se na celém světě začaly stavět největší dalekohledy své doby a významní astronomové se předháněli v pozorování marsovských vodních děl. Herbert G. Wells vzápětí téma literárně rozvinul ve slavném románu Válka světů.

Při rozlišovací schopnosti tehdejších dalekohledů by však kanály musely být široké stovky kilometrů. Vědci tak přišli s variantou, že jde o pásy vegetace rostoucí podél umělých vodních toků.

Teprve velké zrcadlové teleskopy ve 20. století prokázaly, že kanály byly velkou kolektivní halucinací.

Poušť, písek, kamení

Na Marsu rostou zelené rostliny. To „prokázal“ pomocí reflexní spektroskopie a ještě v polovině 20. století tvrdil sovětský akademik Gavril A. Tichov, zakladatel astrobotaniky. Spektrum světla odraženého od tmavých skvrn na Marsu podle něj nejlépe odpovídalo modrým jedlím a sezonní změny v zabarvení skvrn vysvětloval stykem vegetace s vláhou uvolněnou z polárních čepiček během jarního tání.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné