Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Kde dnes bydlí zvířata?

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 744, 2018/12

Kdo občas sleduje, co se děje v našich zoologických zahradách, možná zaregistroval zprávy, že pražská zoo otevřela v roce 2014 velemlokárium a má v plánu stavět pandárium, v Ostravě vzniklo slonárium a v Hluboké nad Vltavou zase vybudovali vydrárium.

Přípona latinského původu -árium, kterou tato slova označující zařízení pro chov zvířat obsahují, nepatří v češtině k nejfrekventovanějším. Patrně si ji vybavíme v souvislosti se slovy akvárium či terárium. Slovo akvárium pochází z latinského aquārium, které původně znamenalo vodní nádrž, a v Akademickém slovníku současné češtiny je vyloženo jako „zprav. skleněná nádrž k chovu vodních živočichů a pěstování vodních rostlin“. Analogicky k tomuto slovu vzniklo pojmenování zařízení pro chov suchozemských živočichů terárium, v němž byl komponent aqua- (voda) nahrazen komponentem terra- (země).

V současné češtině vzniká mnoho dalších slov končících na -árium. Tato slova dnes neoznačují pouze skleněné nádrže pro zvířata, ale jakákoliv obydlí, v nichž zvířata žijí. Jedná se o výše zmíněné pavilony v zoologických zahradách, ale také různé výběhy pro zvířata (na českých zámcích se například můžeme setkat s medvědárii) i zařízení pro domácí chov zvířat (vodní želvy lze chovat ve speciálních želváriích).

Prvním komponentem už také nemusí být slovo latinského původu, jako tomu bylo v případě akvária a terária, a už se zpravidla nejedná o pojmenování prostředí, ve kterém zvíře žije, nýbrž o název zvířete samotného. Přípona -árium se tak může pojit s názvy větších savců (delfinárium, hrochárium, jelenárium, lachtanárium, medvědárium, slonárium, zebrárium), menších savců (činčilárium, křečkárium, morčatárium, vydrárium), plazů (krokodýlárium, želvárium), obojživelníků (velemlokárium), a dokonce i hmyzu (motýlárium, světluškárium).

Některé z uvedených názvů zvířecích pavilonů a chovných zařízení jsou už nyní běžnou součástí slovní zásoby češtiny (např. delfinárium, medvědárium), jiná tam buď postupně proniknou, nebo zůstanou jen příležitostnými pojmenováními; přesto jsou zajímavou ukázkou toho, jak se tvoří nová slova v češtině.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Sylva Nzimba

Mgr. Sylva Nzimba (*1992) vystudovala obory český jazyk a lusobrazilská studia na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz) a vedoucí pracovní skupiny lexikografické excerpce.

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné