Kde dnes bydlí zvířata?

Kdo občas sleduje, co se děje v našich zoologických zahradách, možná zaregistroval zprávy, že pražská zoo otevřela v roce 2014 velemlokárium a má v plánu stavět pandárium, v Ostravě vzniklo slonárium a v Hluboké nad Vltavou zase vybudovali vydrárium.

Přípona latinského původu -árium, kterou tato slova označující zařízení pro chov zvířat obsahují, nepatří v češtině k nejfrekventovanějším. Patrně si ji vybavíme v souvislosti se slovy akvárium či terárium. Slovo akvárium pochází z latinského aquārium, které původně znamenalo vodní nádrž, a v Akademickém slovníku současné češtiny je vyloženo jako „zprav. skleněná nádrž k chovu vodních živočichů a pěstování vodních rostlin“. Analogicky k tomuto slovu vzniklo pojmenování zařízení pro chov suchozemských živočichů terárium, v němž byl komponent aqua- (voda) nahrazen komponentem terra- (země).

V současné češtině vzniká mnoho dalších slov končících na -árium. Tato slova dnes neoznačují pouze skleněné nádrže pro zvířata, ale jakákoliv obydlí, v nichž zvířata žijí. Jedná se o výše zmíněné pavilony v zoologických zahradách, ale také různé výběhy pro zvířata (na českých zámcích se například můžeme setkat s medvědárii) i zařízení pro domácí chov zvířat (vodní želvy lze chovat ve speciálních želváriích).

Prvním komponentem už také nemusí být slovo latinského původu, jako tomu bylo v případě akvária a terária, a už se zpravidla nejedná o pojmenování prostředí, ve kterém zvíře žije, nýbrž o název zvířete samotného. Přípona -árium se tak může pojit s názvy větších savců (delfinárium, hrochárium, jelenárium, lachtanárium, medvědárium, slonárium, zebrárium), menších savců (činčilárium, křečkárium, morčatárium, vydrárium), plazů (krokodýlárium, želvárium), obojživelníků (velemlokárium), a dokonce i hmyzu (motýlárium, světluškárium).

Některé z uvedených názvů zvířecích pavilonů a chovných zařízení jsou už nyní běžnou součástí slovní zásoby češtiny (např. delfinárium, medvědárium), jiná tam buď postupně proniknou, nebo zůstanou jen příležitostnými pojmenováními; přesto jsou zajímavou ukázkou toho, jak se tvoří nová slova v češtině.