mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Biblioteca Vasconcelos aneb Kvalita à la Mexiko

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 610, 2018/10

Laťku kvality architektury určité země nastavují obvykle stavby veřejné, ať již je investorem kdokoliv, nikoli tvorba běžná, řekněme stavby bytových domů. Země, která v tomto smyslu stojí určitě za pozornost, je Mexiko.

Tak kupříkladu na severním okraji vnitřního Mexico City, hned vedle důležitého nádraží Buenavista, stojí velká veřejná knihovna Biblioteca Vasconcelos (dokončena 2006). Zvenku by pozornost milovníka architektury asi neupoutala, jde o jednoduchou dlouhou betonovou stavbu, která ze všeho nejvíc připomíná zkamenělý zaoceánský parník, jenž uvázl mezi palmami a jinou zelení, oddělující ho od bezprostředního hluku města a vytvářející příjemnou přechodovou zónu před vstupem do světa knih.

Zato interiér jistě zaujme ihned. Architekt této knihovny Alberto Kalach ztvárnil vnitřní prostor jako jednu vysokánskou dlouhou loď táhnoucí se po celé délce knihovny. Přízemím na úrovni terénu, kde se do knihovny vstupuje, prochází vnitřní ulice, z níž jsou přístupné všechny veřejné služby a také ústřední schodiště do vyššího patra. Tam se nachází registrační pult a dál to začne být opravdu zajímavé. První patro tvoří široké terasy shlížející z obou stran dolů na zmíněnou ulici a sloužící jako čítárny, odpočinková zóna, místa setkávání a pro další potřeby čtenářů. Nad tím vším se pak po obou stranách této katedrální knihovní lodi zvedají zavěšené terasy s několikapodlažními regály knih. Kdo zná dějiny architektury 19. století, může cítit inspiraci pařížskou Bibliothéque Nationale Henriho Labrousta z let 1860–1868. Jde vlastně o utilitární řešení: mnoho kovových regálů nad sebou se navzájem drží a váže k sobě, jako by byly vytvořené ze stavebnice Merkur. Stejně jako v Labroustově skladu knih Národní knihovny v Paříži i zde najdeme shora osvětlené klece, jimiž světlo prostupuje od stropu filtrem skleněných podlah lávek až k nejspodnější úrovni. Čtenář jednotlivými patry a sekcemi volně prochází, vybírá si knihy a může využít různé čtecí koutky šikovně distribuované po celé knihovně. Strop je bohatě prosklený, a pouští proto, pochopitelně regulovaně, do knihovny množství denního světla. Světelný režim je velmi komplexní, více světla je uprostřed knihovny, samozřejmě pod stropem a dále u vnějšího pláště, kde se nacházejí průhledy do bohaté zeleně vně budovy. Nižší hladina osvětlení je mezi regály a ještě méně v některých úsecích přízemí.

Nyní vidíte 58 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...