Tropická věž Mesiniaga
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 58, 2018/1
Má-li stavba reagovat na klima s chladnějšími obdobími, musí být pokud možno kompaktní a uzavřená, aby se zamezilo únikům tepla. Pokud v takových oblastech vznikají výškové budovy, budou typicky tvořit souvislé hranoly tak, jak to známe ze severoamerických mrakodrapů. V jižních zemích se stavby naopak mohou „rozpadat“ do jednotlivých pavilonů, pergol, verand či loubí, které lze výhodněji stínit a různými způsoby ochlazovat. Krásným příkladem může být slavný palác Alhambra v Granadě, kde se jednotlivé části zastiňují vzájemně i pod bujnou zelení, prostupují je kanálky zurčící chladivé vody a otevírají se tahu větru. Pokud šlo o výškové budovy, musely spoléhat na klimatizaci a slunolamy (tedy stínění).
Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura
O autorovi
Jiří Tourek
Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Doporučujeme
Proč všichni řeší kreatin 
Adam Obr | 27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...
Geopolitika versus klima 
Barbora Halašková, Adam Kočí | 27. 12. 2025
Lidskou činnost v Arktidě vždy omezovalo nehostinné klima a specifické přírodní podmínky. Hustota osídlení proto byla vždy extrémně nízká, tvořily...
Migrace v pravěku střední Evropy
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
















