Tropická věž Mesiniaga
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 58, 2018/1
Má-li stavba reagovat na klima s chladnějšími obdobími, musí být pokud možno kompaktní a uzavřená, aby se zamezilo únikům tepla. Pokud v takových oblastech vznikají výškové budovy, budou typicky tvořit souvislé hranoly tak, jak to známe ze severoamerických mrakodrapů. V jižních zemích se stavby naopak mohou „rozpadat“ do jednotlivých pavilonů, pergol, verand či loubí, které lze výhodněji stínit a různými způsoby ochlazovat. Krásným příkladem může být slavný palác Alhambra v Granadě, kde se jednotlivé části zastiňují vzájemně i pod bujnou zelení, prostupují je kanálky zurčící chladivé vody a otevírají se tahu větru. Pokud šlo o výškové budovy, musely spoléhat na klimatizaci a slunolamy (tedy stínění).
Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura
O autorovi
Jiří Tourek
Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...
















