Tropická věž Mesiniaga
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 58, 2018/1
Má-li stavba reagovat na klima s chladnějšími obdobími, musí být pokud možno kompaktní a uzavřená, aby se zamezilo únikům tepla. Pokud v takových oblastech vznikají výškové budovy, budou typicky tvořit souvislé hranoly tak, jak to známe ze severoamerických mrakodrapů. V jižních zemích se stavby naopak mohou „rozpadat“ do jednotlivých pavilonů, pergol, verand či loubí, které lze výhodněji stínit a různými způsoby ochlazovat. Krásným příkladem může být slavný palác Alhambra v Granadě, kde se jednotlivé části zastiňují vzájemně i pod bujnou zelení, prostupují je kanálky zurčící chladivé vody a otevírají se tahu větru. Pokud šlo o výškové budovy, musely spoléhat na klimatizaci a slunolamy (tedy stínění).
Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura
O autorovi
Jiří Tourek
Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...