Tropická věž Mesiniaga
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 58, 2018/1
Má-li stavba reagovat na klima s chladnějšími obdobími, musí být pokud možno kompaktní a uzavřená, aby se zamezilo únikům tepla. Pokud v takových oblastech vznikají výškové budovy, budou typicky tvořit souvislé hranoly tak, jak to známe ze severoamerických mrakodrapů. V jižních zemích se stavby naopak mohou „rozpadat“ do jednotlivých pavilonů, pergol, verand či loubí, které lze výhodněji stínit a různými způsoby ochlazovat. Krásným příkladem může být slavný palác Alhambra v Granadě, kde se jednotlivé části zastiňují vzájemně i pod bujnou zelení, prostupují je kanálky zurčící chladivé vody a otevírají se tahu větru. Pokud šlo o výškové budovy, musely spoléhat na klimatizaci a slunolamy (tedy stínění).
Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura
O autorovi
Jiří Tourek
Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.

Doporučujeme
Hvězdy, které se červenají
Soňa Ehlerová | 2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života
Jan Turek | 2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat 
Jaroslav Petr | 2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.