Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Proč sníme

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 16, 2018/1

Mnoho géniů ve snu uslyšelo či uvidělo svá budoucí díla. Jiní během snu vážně zranili či zabili partnera. Fází života, v níž pod rouškou spánku prožíváme mnohé příběhy, zajímá lidstvo už po tisíciletí. Jaký je v této oblasti aktuální stav vědeckého poznání?

Ptá se Ema Vondráková

Obsah a účel, případně význam snů není ještě definitivně pochopen, ačkoli neurofyziologové už zřejmě našli hlavní oblasti mozku, které se při snech aktivují. Zdaleka to ale neznamená, že bychom mohli cizí sny vidět, účastnit se jich nebo je ovlivňovat, stejně jako nemůžeme číst doslovné myšlenky u bdělých osob. Pomocí snímání aktivity mozku v bdělém stavu lze maximálně odhadnout jednoduché reakce, projevující se předvídatelnými pohyby na joysticku hracích automatů, a proto se snímací helmice v hernách často využívají. U snů to neumíme v žádném případě. Z reakcí a snímání mozkové aktivity snícího neodhadneme ani v nejmenším, jak bude sen pokračovat a co znamená, i když se o to věda o snech, oneirologie, stále snaží.

Existuje projekt učit naši mozkovou kůru pamatovat si obličeje a pak snímat jejich „obraz“ ze zrakové oblasti mozku a počítačově jej zprůměrnit. Jde však zatím o prakticky těžko použitelný pokus použít naši představivost a vizuální paměť třebas pro „nevědomou“ identifikaci pachatele nějakého trestného činu. Zatím zdaleka nemůže nahradit identifikační portrét policejních kreslířů, jak ho vytvoří podle slovního popisu svědků.

Otázka ale zněla, proč sníme. Jsou sny jen vedlejší součástí cyklů spánku, nebo slouží jinému účelu? To po staletí zajímalo filozofy a teology a dnes i neurovědce a psychology.

Ráno moudřejší večera

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurobiologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Odvrácená strana kojení

Odvrácená strana kojení video

Jan Nevoral  |  1. 8. 2019
O prospěšnosti kojení není pochyb. Mateřské mléko však může obsahovat kromě vysoce žádoucích látek i zdraví škodlivé cizorodé molekuly. Ukazuje...
Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné