Proč sníme

Mnoho géniů ve snu uslyšelo či uvidělo svá budoucí díla. Jiní během snu vážně zranili či zabili partnera. Fází života, v níž pod rouškou spánku prožíváme mnohé příběhy, zajímá lidstvo už po tisíciletí. Jaký je v této oblasti aktuální stav vědeckého poznání?

Ptá se Ema Vondráková

Obsah a účel, případně význam snů není ještě definitivně pochopen, ačkoli neurofyziologové už zřejmě našli hlavní oblasti mozku, které se při snech aktivují. Zdaleka to ale neznamená, že bychom mohli cizí sny vidět, účastnit se jich nebo je ovlivňovat, stejně jako nemůžeme číst doslovné myšlenky u bdělých osob. Pomocí snímání aktivity mozku v bdělém stavu lze maximálně odhadnout jednoduché reakce, projevující se předvídatelnými pohyby na joysticku hracích automatů, a proto se snímací helmice v hernách často využívají. U snů to neumíme v žádném případě. Z reakcí a snímání mozkové aktivity snícího neodhadneme ani v nejmenším, jak bude sen pokračovat a co znamená, i když se o to věda o snech, oneirologie, stále snaží.

Existuje projekt učit naši mozkovou kůru pamatovat si obličeje a pak snímat jejich „obraz“ ze zrakové oblasti mozku a počítačově jej zprůměrnit. Jde však zatím o prakticky těžko použitelný pokus použít naši představivost a vizuální paměť třebas pro „nevědomou“ identifikaci pachatele nějakého trestného činu. Zatím zdaleka nemůže nahradit identifikační portrét policejních kreslířů, jak ho vytvoří podle slovního popisu svědků.

Otázka ale zněla, proč sníme. Jsou sny jen vedlejší součástí cyklů spánku, nebo slouží jinému účelu? To po staletí zajímalo filozofy a teology a dnes i neurovědce a psychology.

Ráno moudřejší večera