Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Proč sníme

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 16, 2018/1

Mnoho géniů ve snu uslyšelo či uvidělo svá budoucí díla. Jiní během snu vážně zranili či zabili partnera. Fází života, v níž pod rouškou spánku prožíváme mnohé příběhy, zajímá lidstvo už po tisíciletí. Jaký je v této oblasti aktuální stav vědeckého poznání?

Ptá se Ema Vondráková

Obsah a účel, případně význam snů není ještě definitivně pochopen, ačkoli neurofyziologové už zřejmě našli hlavní oblasti mozku, které se při snech aktivují. Zdaleka to ale neznamená, že bychom mohli cizí sny vidět, účastnit se jich nebo je ovlivňovat, stejně jako nemůžeme číst doslovné myšlenky u bdělých osob. Pomocí snímání aktivity mozku v bdělém stavu lze maximálně odhadnout jednoduché reakce, projevující se předvídatelnými pohyby na joysticku hracích automatů, a proto se snímací helmice v hernách často využívají. U snů to neumíme v žádném případě. Z reakcí a snímání mozkové aktivity snícího neodhadneme ani v nejmenším, jak bude sen pokračovat a co znamená, i když se o to věda o snech, oneirologie, stále snaží.

Existuje projekt učit naši mozkovou kůru pamatovat si obličeje a pak snímat jejich „obraz“ ze zrakové oblasti mozku a počítačově jej zprůměrnit. Jde však zatím o prakticky těžko použitelný pokus použít naši představivost a vizuální paměť třebas pro „nevědomou“ identifikaci pachatele nějakého trestného činu. Zatím zdaleka nemůže nahradit identifikační portrét policejních kreslířů, jak ho vytvoří podle slovního popisu svědků.

Otázka ale zněla, proč sníme. Jsou sny jen vedlejší součástí cyklů spánku, nebo slouží jinému účelu? To po staletí zajímalo filozofy a teology a dnes i neurovědce a psychology.

Ráno moudřejší večera

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurobiologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné