Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Podtlakové umělé svaly

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 10, 2018/1

Robotické končetiny nemusejí být uváděny do pohybu a ovládány pomocí servomotorků, táhel a pružin, alternativním řešením jsou umělé svaly různé konstrukce. V praxi se používají pneumatické svaly, svaly využívající elektroaktivní polymery nebo slitiny s tvarovou pamětí... Každé z těchto řešení má ale nějaké nevýhody. Například nízkou efektivitu, ztráty energie často přesahují 98 %. Nebo vyžadují napětí přesahující 1 kV či pracují s přetlakem vyšším než 100 kPa.

Společný tým odborníků z Harvardu a MIT nyní představil alternativní metodu, která by mohla alespoň pro některé aplikace nabídnout levné a bezpečné řešení. Podobně jako u klasických pneumatických svalů využívá změny tlaku, ale místo přetlaku pracuje s podtlakem. Základem svalu je pevná vnitřní kostra poskládaná jako origami. Je ukryta v neprodyšném, ale měkkém pouzdře, z něhož lze připojenou vakuovou pumpou odsát vzduch. Pouzdro se působením podtlaku začne smršťovat a tím donutí vnitřní kostru, aby se složila do kompaktní podoby. Lze tak dosáhnout zkrácení až na desetinu původní délky.

Autoři princip demonstrovali na několika příkladech. Jedním z nich je deset centimetrů dlouhý polymerní sval, jehož výroba trvala deset minut a materiál vyšel na necelý jeden dolar. Váží 2,6 gramu, přesto dokáže zvednout náklad o hmotnosti 3 kilogramy. Při aplikaci podtlaku -80 kPa se stáhne během pětiny sekundy a jeden cyklus stažení a opětovného natažení trvá necelou sekundu. Efektivita využití elektrické energie nutné k pohonu pumpy je pouze 2–5 %, ale autoři zdůrazňují, že jde jen o rychlou demonstraci, která nebyla optimalizována pro maximální účinnost.

Způsob poskládání vnitřní kostry a spojení různých svalů do složitějších komplexů umožňuje dosáhnout i složitých pohybů včetně rotace. Svaly pracující na tomto principu by mohly fungovat v různém měřítku, od malých lékařských nástrojů přes pomocný exoskeleton pro usnadnění lidského pohybu až po velká zařízení využitelná například v kosmickém výzkumu.

Li S. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1713450114

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Náhrady orgánů, Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...
Kůň a člověk

Kůň a člověk uzamčeno

René Kyselý, Lubomír Peške  |  9. 1. 2023
Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné