i
Ne tak vzácné supervulkány
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 11, 2018/1
Erupce supervulkánů dokážou dlouhodobě ovlivnit globální klima a způsobit hromadná vymírání. K zatím poslední došlo před 25 000 lety, kdy se probudila novozélandská sopka Taupo. (Na obrázku je kaldera supervulkánu Toba na Sumatře, který vybuchl před 74 000 lety.) Četnost takto velkých erupcí je nejistá, podle dosavadních odhadů k nim dochází nanejvýš jednou za 45 000 let. Analýza geologických dat nyní vedla vulkanology a statistiky z Bristolské univerzity k novému odhadu: erupce supervulkánů (v článku definované vyvržením nejméně 1000 gigatun hmoty) podle nich nastávají v průměru jednou za 17 000 let.
Rougier J. et al., Earth Planet. Sci. Lett., DOI: 10.1016/j.epsl.2017.11.015
Ke stažení
článek ve formátu pdf [348,2 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Milostný život nálevníků 
Ivan Čepička | 5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví
Jaroslav Petr | 5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy 
Václav Sebera | 5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...