i
Ne tak vzácné supervulkány
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 11, 2018/1
Erupce supervulkánů dokážou dlouhodobě ovlivnit globální klima a způsobit hromadná vymírání. K zatím poslední došlo před 25 000 lety, kdy se probudila novozélandská sopka Taupo. (Na obrázku je kaldera supervulkánu Toba na Sumatře, který vybuchl před 74 000 lety.) Četnost takto velkých erupcí je nejistá, podle dosavadních odhadů k nim dochází nanejvýš jednou za 45 000 let. Analýza geologických dat nyní vedla vulkanology a statistiky z Bristolské univerzity k novému odhadu: erupce supervulkánů (v článku definované vyvržením nejméně 1000 gigatun hmoty) podle nich nastávají v průměru jednou za 17 000 let.
Rougier J. et al., Earth Planet. Sci. Lett., DOI: 10.1016/j.epsl.2017.11.015
Ke stažení
článek ve formátu pdf [348,2 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví 
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...










