i
Ne tak vzácné supervulkány
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 11, 2018/1
Erupce supervulkánů dokážou dlouhodobě ovlivnit globální klima a způsobit hromadná vymírání. K zatím poslední došlo před 25 000 lety, kdy se probudila novozélandská sopka Taupo. (Na obrázku je kaldera supervulkánu Toba na Sumatře, který vybuchl před 74 000 lety.) Četnost takto velkých erupcí je nejistá, podle dosavadních odhadů k nim dochází nanejvýš jednou za 45 000 let. Analýza geologických dat nyní vedla vulkanology a statistiky z Bristolské univerzity k novému odhadu: erupce supervulkánů (v článku definované vyvržením nejméně 1000 gigatun hmoty) podle nich nastávají v průměru jednou za 17 000 let.
Rougier J. et al., Earth Planet. Sci. Lett., DOI: 10.1016/j.epsl.2017.11.015
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [348,2 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...