i
Ne tak vzácné supervulkány
| 8. 1. 2018 | Vesmír 97, 11, 2018/1
Erupce supervulkánů dokážou dlouhodobě ovlivnit globální klima a způsobit hromadná vymírání. K zatím poslední došlo před 25 000 lety, kdy se probudila novozélandská sopka Taupo. (Na obrázku je kaldera supervulkánu Toba na Sumatře, který vybuchl před 74 000 lety.) Četnost takto velkých erupcí je nejistá, podle dosavadních odhadů k nim dochází nanejvýš jednou za 45 000 let. Analýza geologických dat nyní vedla vulkanology a statistiky z Bristolské univerzity k novému odhadu: erupce supervulkánů (v článku definované vyvržením nejméně 1000 gigatun hmoty) podle nich nastávají v průměru jednou za 17 000 let.
Rougier J. et al., Earth Planet. Sci. Lett., DOI: 10.1016/j.epsl.2017.11.015
Ke stažení
článek ve formátu pdf [348,2 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.