i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Příběhy podle matematické šablony

 |  1. 9. 2017
 |  Vesmír 96, 482, 2017/9

 Hlavní hrdinka příběhu si nežije špatně. Vlastně jí až do  jisté chvíle nic neschází. Osud jí ale připraví nemilé překvapení, které rázem změní pořádek věcí. svět se jí hroutí jako domeček z karet, což však hrdinku příběhu paradoxně nezlomí. Postupně sebere veškerou vnitřní sílu a zvrátí nepřízeň osudu. Je vám to povědomé? Aby ne, je to jedna z  nejčastějších emočních křivek literárních příběhů. Čerstvě to potvrdili vědci pomocí analýzy „velkých dat“.

Ve sbírce autobiografických textů Květná neděle se americký spisovatel Kurt Vonnegut zmínil o své zamítnuté diplomové práci. Vonnegut přežil bombardování Drážďan, jako dvaadvacetiletý mladík se právě vrátil z války, aby nastoupil na Univerzitě v Chicagu ke studiu antropologie. Už tehdy si všiml, že příběhy jsou si, co se týče průběhu nálad, podezřele podobné a že nálady lze znázornit v grafu. V Květné neděli například s nadšením porovnává pohádku o Popelce se Starým zákonem.

Vonnegut na osu X vynesl rozsah příběhu od 0 do 100 %, na osu Y emoční rozpoložení, které v příběhu hrdina zažívá, od nejdepresivnějších zážitků po nekonečné štěstí. Jeho postřehy byly čistě empirické. Jak Popelka otevírá jednotlivé oříšky, její životní situace se postupně zlepšuje až do chvíle, kdy uteče ze zámeckého plesu a propadne se opět do beznaděje, že o svého vysněného prince přišla. Nekonečné štěstí nastává ve chvíli, kdy jí padnoucí střevíc zajistí královský život navěky (obr. 2). Vonnegut tento emoční oblouk připodobňuje k mýtům o stvoření, ve kterých lidstvo získává lepší podmínky k životu. Starozákonní vyhnání z ráje je pak podle něj ekvivalentem nočního útěku Popelky ze zámku. Vonnegut byl tímto objevem nadšen, avšak v Květné neděli poněkud znechuceně dodává,1) že mu objev k vysokoškolskému titulu nepomohl.2)

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika

O autorovi

Michal Kolář

Michal H. Kolář (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a doktorát obhájil u Pavla Hobzy na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul na Ústav Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Gotinkách. Pomocí počítačových simulací se zblízka dívá na molekuly a snaží se odpovídat na otázky molekulárních biologů a medicinálních chemiků.
Kolář Michal

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné