i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Příběhy podle matematické šablony

 |  1. 9. 2017
 |  Vesmír 96, 482, 2017/9

 Hlavní hrdinka příběhu si nežije špatně. Vlastně jí až do  jisté chvíle nic neschází. Osud jí ale připraví nemilé překvapení, které rázem změní pořádek věcí. svět se jí hroutí jako domeček z karet, což však hrdinku příběhu paradoxně nezlomí. Postupně sebere veškerou vnitřní sílu a zvrátí nepřízeň osudu. Je vám to povědomé? Aby ne, je to jedna z  nejčastějších emočních křivek literárních příběhů. Čerstvě to potvrdili vědci pomocí analýzy „velkých dat“.

Ve sbírce autobiografických textů Květná neděle se americký spisovatel Kurt Vonnegut zmínil o své zamítnuté diplomové práci. Vonnegut přežil bombardování Drážďan, jako dvaadvacetiletý mladík se právě vrátil z války, aby nastoupil na Univerzitě v Chicagu ke studiu antropologie. Už tehdy si všiml, že příběhy jsou si, co se týče průběhu nálad, podezřele podobné a že nálady lze znázornit v grafu. V Květné neděli například s nadšením porovnává pohádku o Popelce se Starým zákonem.

Vonnegut na osu X vynesl rozsah příběhu od 0 do 100 %, na osu Y emoční rozpoložení, které v příběhu hrdina zažívá, od nejdepresivnějších zážitků po nekonečné štěstí. Jeho postřehy byly čistě empirické. Jak Popelka otevírá jednotlivé oříšky, její životní situace se postupně zlepšuje až do chvíle, kdy uteče ze zámeckého plesu a propadne se opět do beznaděje, že o svého vysněného prince přišla. Nekonečné štěstí nastává ve chvíli, kdy jí padnoucí střevíc zajistí královský život navěky (obr. 2). Vonnegut tento emoční oblouk připodobňuje k mýtům o stvoření, ve kterých lidstvo získává lepší podmínky k životu. Starozákonní vyhnání z ráje je pak podle něj ekvivalentem nočního útěku Popelky ze zámku. Vonnegut byl tímto objevem nadšen, avšak v Květné neděli poněkud znechuceně dodává,1) že mu objev k vysokoškolskému titulu nepomohl.2)

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.