Fosilní kutikula ve službách taxonomie
| 1. 9. 2017 | Vesmír 96, 473, 2017/9
Vosková kutikula na povrchu listů rostlin starých až 200 milionů let obsahuje odolné organické látky (viz rovněž Vesmír 96, 332, 2017/6), které lze i po tak dlouhé době identifikovat pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR). Kombinace molekul je specifická pro jednotlivé rostlinné skupiny, takže statisticky zpracovaná data lze využít k určení příbuznosti pravěkých rostlin minimálně na úrovni řádů. Autoři metodu testovali mimo jiné srovnáním chemického profilu jinanu dvoulaločného s jeho pravěkými příbuznými a zařadili do systému některé dosud záhadné fosilie, např. rodu Nilssonia.
Vajda V. et al., Nat. Ecol. Evol., DOI: 10.1038/s41559-017-0224-5
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [477,18 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Přírodovědec v ekosystému vědní politiky
Josef Tuček | 2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány
Peter Gál, Robert Zajíček | 2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes
Jana Doubravová, Jakub Klicpera | 2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...