Fosilní kutikula ve službách taxonomie
| 1. 9. 2017 | Vesmír 96, 473, 2017/9

Vosková kutikula na povrchu listů rostlin starých až 200 milionů let obsahuje odolné organické látky (viz rovněž Vesmír 96, 332, 2017/6), které lze i po tak dlouhé době identifikovat pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR). Kombinace molekul je specifická pro jednotlivé rostlinné skupiny, takže statisticky zpracovaná data lze využít k určení příbuznosti pravěkých rostlin minimálně na úrovni řádů. Autoři metodu testovali mimo jiné srovnáním chemického profilu jinanu dvoulaločného s jeho pravěkými příbuznými a zařadili do systému některé dosud záhadné fosilie, např. rodu Nilssonia.
Vajda V. et al., Nat. Ecol. Evol., DOI: 10.1038/s41559-017-0224-5
Ke stažení
článek ve formátu pdf [477,18 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy 
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...





















