Cesta do nitra rostliny

Mikroskop patří k základnímu vybavení biologů přinejmenším od roku 1665, kdy Robert Hooke objevil v korku rostlinné buňky. Dnešní přístroje jsou technicky mnohem pokročilejší a dokážou v živých organismech zobrazit takové detaily, nad nimiž by Hooke i další průkopníci jen žasli. Zároveň však moderní mikroskopy vyžadují vysoce kvalifikovanou obsluhu. Jejich pořízení navíc bývá finančně náročné.

V poslední době proto řada vědeckých institucí zřizuje specializovaná mikroskopická pracoviště, která se starají o provoz drahých špičkových přístrojů a o jejich efektivní využití. Od roku 2015 má takové pracoviště i Ústav experimentální botaniky AV ČR.

V sídle ústavu v Praze 6 slouží biologům dva konfokální laserové skenovací mikroskopy (Zeiss LSM 5 Duo a nový, vysoce citlivý Zeiss LSM 880), konfokální mikroskop Nikon Eclipse Ti-E s rotujícím diskem (spinning disk) Yokogawa, fluorescenční mikroskop Zeiss Axio Imager s modulem pro strukturovanou iluminaci Apotome 2 a transmisní elektronový mikroskop FEI Morgagni.
Toto vybavení umožňuje studovat rostliny od úrovně pletiv či orgánů až po organely a molekuly. Nejčastějším objektem výzkumu jsou živé rostliny nebo buněčné kultury s fluorescenčně značenými proteiny, případně organelami. Mikroskopy využívají hlavně týmy, které se zabývají vnitrobuněčným transportem, proteinovými přenašeči rostlinného hormonu auxinu, membránovými proteiny, molekulární biologií pylu a vývojem embryí u jehličnanů.

Konfokální mikroskop s rotujícím diskem vhodně doplňuje laserové skenovací mikroskopy, protože jím lze sledovat rychlé děje uvnitř buněk. Transmisní elektronový mikroskop slouží především virologické laboratoři ke studiu rostlinných virů.

Od roku 2016 je naše pracoviště zapojeno do národní výzkumné sítě pro biologické a medicínské zobrazování Czech-BioImaging. Ta poskytuje českým i zahraničním vědcům přístup k celému spektru zobrazovacích technologií. Činnost Czech-BioImaging koordinuje Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., a podporuje ji MŠMT.