Přes Saharu bez přestávky

Přes dvě miliardy ptáků táhnou dvakrát ročně afro-palearktickým migračním systémem. Ten je společně s migračním systémem spojujícím holarktickou část Ameriky s neotropickými oblastmi největší na světě. Tyto mohutné migrační systémy jsou tvořeny migračními trasami, které jsou z velké části formovány geografickými podmínkami.

V rámci afro-palearktického migračního systému je to nepochybně přítomnost velkých bariér znemožňujících nebo přinejmenším znesnadňujících let tažným druhům. Jedná se hlavně o Středozemní moře a Saharu. Na Sahaře panují nehostinné podmínky, které jsou pro malé ptáky velmi náročné. Dlouho zvažovanou otázkou migrační ekologie bylo, jak se především malé druhy ptáků vyrovnávají s bariérami, jejichž přelet bez zastávky zabere více než jeden den. V případě Sahary to je alespoň 50 hodin letu při rychlosti okolo 50 km za hodinu.

Objasnění této záhady pomohla až technická miniaturizace světelných geolokátorů (Vesmír 88, 360, 2009/6), které zaznamenávají světelnou intenzitu v čase. Při analýze světelných dat olomoučtí vědci zjistili, že vzor světelného záznamu je v průběhu podzimního a jarního tahu vždy v několika málo dnech naprosto odlišný od situace ve zbytku roku. V těchto dnech se v záznamech téměř všech sledovaných jedinců čtyř druhů nočních migrantů (lejsek bělokrký a černohlavý a rákosník obecný a ostřicový) objevily dny, kdy byl světelný senzor permanentně osvětlený. Při porovnání záznamu intenzity světla geolokátorů, které byly nasazeny na vlaštovkách obecných táhnoucích přes den, badatelé zjistili, že tyto dny odpovídají letu či odpočinku na osvětleném a vegetací nezastíněném prostředí.

Vše nasvědčovalo tomu, že tito typicky noční migranti (strategie tahu více než 60 % malých druhů ptáků) po dobu několika málo dnů prodlužují přelet bariér i do denních hodin, a minimalizují tak čas strávený v nehostinném prostředí. Zjištění odpovídala také analýza času a rychlosti nutných k překonání bariér. Ukázalo se tedy, že ptáci dokážou v případě potřeby přizpůsobit strategii migrace nehostinným podmínkám.

DOI: 10.1038/srep21560

DOI: 10.1111/j.1600-0706.2008.17309.x

DOI: 10.1111/j.1474-919X.1961.tb02454.x