Podivní sourozenci

Mezidruhový hnízdní parazitismus je jev výborně prozkoumaný – kromě naší notoricky známé kukačky a mnohých dalších příslušníků čeledi Cuculidae se vyskytuje zejména u vlhovce hnědohlavého, medozvěstek, afrických vdovek a jihoamerické kachnice černohlavé (úděl pěstounů krmících mláďata je ovšem nesrovnatelný: v případě kachen jde skutečně jen o inkubaci). U dravců a sov se o takovém hnízdním chování neví. O to pozoruhodnější je ovšem případ zdokumentovaný v indickém státě Gudžarát. Autoři článku v časopise BirdingASIA pozorovali sýčky brahmínské (Athene brama) zaletující do stromové dutiny s potravou, a vyhlíželi sýččí mláďata. Jako první ovšem z hnízdní dutiny vyhlédly zcela nesprávné rezavohnědé oči. Stejně jako evropský sýček obecný i tato sovička hledí na svět uhrančivýma jasně žlutýma očima. Bylo zřejmé, že sýčci mají v hnízdě vetřelce, což se potvrdilo, když se pak mláďata vydala ven a posedávala v okolí rodné dutiny. Rodiče spolu se třemi vlastními mláďaty vychovali i výrečka indického (Otus bakkamoena).

Obě tyto drobné sovy (výreček je o něco větší) jsou běžné indické druhy a údaje o jejich hnízdění se ve všem prakticky shodují. Hnízdí ve stejné době, zpravidla v dutinách. Snášejí týž počet stejně velkých a stejně bílých vajec stejného tvaru. V daném prostředí se neliší ani jejich potrava, které byl na dané lokalitě dostatek (rodiče lovili ještěrky, žáby a větší hmyz). V případě dutiny „4–5 metrů nad zemí“ si lze těžko představit jiné vysvětlení, než že samice výrečka prostě snesla vejce jinam, třeba i omylem. Nevlastní rodiče i sourozenci se nicméně k výrečkovi vzorně a až dojemně chovali jako k vlastnímu, což autoři zachytili na řadě krásných fotografií. Není ovšem pochyb, že se výrečkovi mírná velikostní převaha hodila, protože sýčkové téměř nikdy nevychovají všechna svá mláďata a pochopitelně přežívají spíš ta větší.

Meet Vala, Naman Doshi: A Pair of Spotted Owlets Athene brama raise an unusual family in Gujarat, India. BirdingASIA 26, 118–121, December 2016