Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

O rozpínavosti vesmíru

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 429, 2017/7

Jak vlastně víme, že se vesmír rozpíná, a rozpíná se skutečně všude stejnou rychlostí? Je-li od nás objekt vzdálen 13 miliard světelných let, tato informace je také 13 miliard let stará a my nevíme, jestli se objekt vzdaluje stejnou rychlostií jako nějaká galaxie, která je vzdálená pouze několik desítek milionů let a vzdaluje se poměrně malou rychlostí, nebo rychlostí mnohem větší než před třinácti miliardami let. Víme tedy pouze, jak rychle se galaxie vzhledem k naší galaxii pohybovaly v době, kdy světlo, které pozorujeme, bylo emitováno, ale nevíme, jakou rychlostí se pohybují nyní.

Dotaz Jana Černého

Především je třeba deklarovat, že veškerá naše měření a pozorování se vztahují jen na takzvaný pozorovatelný vesmír, což je zjednodušeně ta část vesmíru, z níž k nám za dobu jeho existence doletělo světlo. O něco přesněji jde o světlo, které k nám doletělo od doby, kdy se vesmírem začalo světlo volně šířit – to nejstarší pozorujeme jako reliktní záření. Současně předpokládáme, že platí takzvaný kosmologický princip, tedy že vlastnosti vesmíru jsou na kosmologických škálách všude stejné a všechny části vesmíru se od velkého třesku vyvíjejí stejně. Kosmologie pak může pracovat s pojmem „kosmologický čas“. Ten platí všude ve vesmíru. A právě vývoj vesmíru, potažmo jeho rozpínání, nám slouží k určování tohoto kosmologického času.

Je pravda, že při pozorování vesmíru se vždy díváme jen do minulosti. A do té minulosti se díváme z naší „kosmologické současnosti“. Jde o čas, který uplynul od velkého třesku, a má podle pozorování hodnotu 13,8 miliardy roků. Nejvzdálenější galaxie a kvasary, které můžeme vidět, jsou v kosmologickém čase o 13 miliard let „pozadu“ za kosmologickou současností. Za dobu, po kterou k nám světlo těchto objektů letělo, se vesmír samozřejmě dále vyvíjel – rozpínal se.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...