Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

O rozpínavosti vesmíru

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 429, 2017/7

Jak vlastně víme, že se vesmír rozpíná, a rozpíná se skutečně všude stejnou rychlostí? Je-li od nás objekt vzdálen 13 miliard světelných let, tato informace je také 13 miliard let stará a my nevíme, jestli se objekt vzdaluje stejnou rychlostií jako nějaká galaxie, která je vzdálená pouze několik desítek milionů let a vzdaluje se poměrně malou rychlostí, nebo rychlostí mnohem větší než před třinácti miliardami let. Víme tedy pouze, jak rychle se galaxie vzhledem k naší galaxii pohybovaly v době, kdy světlo, které pozorujeme, bylo emitováno, ale nevíme, jakou rychlostí se pohybují nyní.

Dotaz Jana Černého

Především je třeba deklarovat, že veškerá naše měření a pozorování se vztahují jen na takzvaný pozorovatelný vesmír, což je zjednodušeně ta část vesmíru, z níž k nám za dobu jeho existence doletělo světlo. O něco přesněji jde o světlo, které k nám doletělo od doby, kdy se vesmírem začalo světlo volně šířit – to nejstarší pozorujeme jako reliktní záření. Současně předpokládáme, že platí takzvaný kosmologický princip, tedy že vlastnosti vesmíru jsou na kosmologických škálách všude stejné a všechny části vesmíru se od velkého třesku vyvíjejí stejně. Kosmologie pak může pracovat s pojmem „kosmologický čas“. Ten platí všude ve vesmíru. A právě vývoj vesmíru, potažmo jeho rozpínání, nám slouží k určování tohoto kosmologického času.

Je pravda, že při pozorování vesmíru se vždy díváme jen do minulosti. A do té minulosti se díváme z naší „kosmologické současnosti“. Jde o čas, který uplynul od velkého třesku, a má podle pozorování hodnotu 13,8 miliardy roků. Nejvzdálenější galaxie a kvasary, které můžeme vidět, jsou v kosmologickém čase o 13 miliard let „pozadu“ za kosmologickou současností. Za dobu, po kterou k nám světlo těchto objektů letělo, se vesmír samozřejmě dále vyvíjel – rozpínal se.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Sirovodík chrání spermie mužů

Sirovodík chrání spermie mužů audio

Jaroslav Petr  |  18. 7. 2022
Samci savců včetně mužů si ve varlatech vyrábějí toxický plyn. S jeho pomocí chrání spermie před poškozením v nepříznivých podmínkách.
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné