mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

O rozpínavosti vesmíru

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 429, 2017/7

Jak vlastně víme, že se vesmír rozpíná, a rozpíná se skutečně všude stejnou rychlostí? Je-li od nás objekt vzdálen 13 miliard světelných let, tato informace je také 13 miliard let stará a my nevíme, jestli se objekt vzdaluje stejnou rychlostií jako nějaká galaxie, která je vzdálená pouze několik desítek milionů let a vzdaluje se poměrně malou rychlostí, nebo rychlostí mnohem větší než před třinácti miliardami let. Víme tedy pouze, jak rychle se galaxie vzhledem k naší galaxii pohybovaly v době, kdy světlo, které pozorujeme, bylo emitováno, ale nevíme, jakou rychlostí se pohybují nyní.

Dotaz Jana Černého

Především je třeba deklarovat, že veškerá naše měření a pozorování se vztahují jen na takzvaný pozorovatelný vesmír, což je zjednodušeně ta část vesmíru, z níž k nám za dobu jeho existence doletělo světlo. O něco přesněji jde o světlo, které k nám doletělo od doby, kdy se vesmírem začalo světlo volně šířit – to nejstarší pozorujeme jako reliktní záření. Současně předpokládáme, že platí takzvaný kosmologický princip, tedy že vlastnosti vesmíru jsou na kosmologických škálách všude stejné a všechny části vesmíru se od velkého třesku vyvíjejí stejně. Kosmologie pak může pracovat s pojmem „kosmologický čas“. Ten platí všude ve vesmíru. A právě vývoj vesmíru, potažmo jeho rozpínání, nám slouží k určování tohoto kosmologického času.

Je pravda, že při pozorování vesmíru se vždy díváme jen do minulosti. A do té minulosti se díváme z naší „kosmologické současnosti“. Jde o čas, který uplynul od velkého třesku, a má podle pozorování hodnotu 13,8 miliardy roků. Nejvzdálenější galaxie a kvasary, které můžeme vidět, jsou v kosmologickém čase o 13 miliard let „pozadu“ za kosmologickou současností. Za dobu, po kterou k nám světlo těchto objektů letělo, se vesmír samozřejmě dále vyvíjel – rozpínal se.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...