Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

O rozpínavosti vesmíru

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 429, 2017/7

Jak vlastně víme, že se vesmír rozpíná, a rozpíná se skutečně všude stejnou rychlostí? Je-li od nás objekt vzdálen 13 miliard světelných let, tato informace je také 13 miliard let stará a my nevíme, jestli se objekt vzdaluje stejnou rychlostií jako nějaká galaxie, která je vzdálená pouze několik desítek milionů let a vzdaluje se poměrně malou rychlostí, nebo rychlostí mnohem větší než před třinácti miliardami let. Víme tedy pouze, jak rychle se galaxie vzhledem k naší galaxii pohybovaly v době, kdy světlo, které pozorujeme, bylo emitováno, ale nevíme, jakou rychlostí se pohybují nyní.

Dotaz Jana Černého

Především je třeba deklarovat, že veškerá naše měření a pozorování se vztahují jen na takzvaný pozorovatelný vesmír, což je zjednodušeně ta část vesmíru, z níž k nám za dobu jeho existence doletělo světlo. O něco přesněji jde o světlo, které k nám doletělo od doby, kdy se vesmírem začalo světlo volně šířit – to nejstarší pozorujeme jako reliktní záření. Současně předpokládáme, že platí takzvaný kosmologický princip, tedy že vlastnosti vesmíru jsou na kosmologických škálách všude stejné a všechny části vesmíru se od velkého třesku vyvíjejí stejně. Kosmologie pak může pracovat s pojmem „kosmologický čas“. Ten platí všude ve vesmíru. A právě vývoj vesmíru, potažmo jeho rozpínání, nám slouží k určování tohoto kosmologického času.

Je pravda, že při pozorování vesmíru se vždy díváme jen do minulosti. A do té minulosti se díváme z naší „kosmologické současnosti“. Jde o čas, který uplynul od velkého třesku, a má podle pozorování hodnotu 13,8 miliardy roků. Nejvzdálenější galaxie a kvasary, které můžeme vidět, jsou v kosmologickém čase o 13 miliard let „pozadu“ za kosmologickou současností. Za dobu, po kterou k nám světlo těchto objektů letělo, se vesmír samozřejmě dále vyvíjel – rozpínal se.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné