Meteorit

Pravděpodobnost nalezení něčeho tak vzácného, jako je kámen, který na povrch planety dopadl z vesmíru, se zdá nepředstavitelně malá, uvážíme-li, na jak malém území zatím operovaly sondy na povrchu Marsu. Úspěšná ale byla už výzkumná vozítka Spirit a Opportunity, jež využila mimořádného přiblížení čtvrté planety k Zemi v roce 2003 a v lednu následujícího roku přistála na Marsu.

Do roka a do dne

Opportunity přistála jako druhá, a to 25. ledna 2004. Na konci manévru se doslova zakutálela do malého bezejmenného kráteru o průměru přibližně 20 metrů. Vědecký vedoucí projektu Steven Squyres to tehdy v euforii označil golfovým termínem „interplanetary hole in one“.[1] Po prozkoumání skal na jeho vnitřních valech vyjela sonda z kráteru ven a dala se na cestu k místu, kam dopadl její tepelný štít. V lednu 2005, jen s trochou nadsázky do roka a do dne od chvíle, kdy začala pracovat, našla nedaleko tepelného štítu meteorit. Oficiálně se označuje jako meteorit Meridiani Planum (meteority dostávají jména podle místa nálezu), neformálně se mu říká Heat Shield Rock. Byl to vlastně první meteorit objevený na jiné planetě než Zemi. S celkem šesti nálezy je Opportunity zatím nejúspěšnějším hledačem meteoritů na povrchu Marsu. Rover Spirit objevil své dva kousky v dubnu roku 2006 a další „zářezy“ už nezaznamenal.

Stacionární sondy Viking a Pathfinder v druhé polovině minulého století žádné meteority neobjevily. Druhá z nich sice měla malé průzkumné vozítko, ale jeho akční rádius byl jen okolo 10 metrů. Meteorit nenašla ani sonda Phoenix, jež přistála v roce 2008 v subpolární oblasti Marsu. Omezení oblasti hledání na samotné místo přistání tyto průzkumníky v nevypsané soutěži o nalezení meteoritu znevýhodňovalo.

Pořádný kus železa

Zatím poslední pohyblivou sondou, která úspěšně dosedla na povrch rudé planety, je Mars Science Lander (MSL). Šestikolové vozidlo velikosti malého automobilu, populárně pojmenované Curiosity (Zvídavost), bylo posláno do kráteru Gale, jenž mohl být v dávné minulosti zalit vodou. Cílem je zkoumat tamější horniny a hledat na nich stopy po působení vody. Curiosity pomalu stoupá na centrální vrchol tyčící se tři tisíce metrů nade dnem kráteru o průměru 200 kilometrů.

První dva meteority našla Curiosity 25. května 2014. Dvoumetrový blok železa byl neformálně pojmenován „Libanon“, menší kus, který se nachází hned vedle, je považován za jeho úlomek. Opodál pak leží ještě jeden veliký meteorit.

Zajímavé je, že zatím všechny meteority objevené na Marsu jsou železné nebo železo-niklové. Přitom na Zemi tvoří jejich podíl na celkovém počtu jen 6 %. Jejich relativní vzácnost se vysvětluje tím, že pocházejí z velkých asteroidů, kde se železo a nikl díky gravitační diferenciaci koncentrovaly v jádru, a teprve při případném rozpadu takových těles se dostaly do prostoru Sluneční soustavy.