Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Autofagie a nemoc

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 329, 2017/6

Autofagie, tedy schopnost likvidovat a recyklovat nepotřebný nebo poškozený buněčný materiál, se vyskytuje u vyšších organismů včetně člověka ve všech zdravých buňkách a její nesprávné fungování souvisí s řadou chorob.

Degradace založená na autofagii je za fyziologických podmínek důležitá pro buněčný vývoj, diferenciaci, stárnutí a buněčnou přestavbu.1) Porucha regulace autofagie může tyto buněčné funkce narušit. Nejvíce toho víme o úloze autofagie v karcinogenezi, ve vzniku neurodegenerativních chorob a u autoimunitních onemocnění nebo chronických zánětlivých procesů, jako je např. Crohnova choroba.

Nádorová onemocnění

V buňkách nádoru bývá autofagie někdy nadměrně aktivovaná, jindy naopak inhibovaná. Zřejmě záleží na kontextu událostí, jako jsou buněčné mutace, genetická alterace, aktivace/inhibice signálních drah a množství buněčného stresu.

V normálních buňkách představuje autofagie spíše protinádorový mechanismus, neboť napomáhá odstraňovat abnormální intracelulární proteiny. Naopak v buňkách nádorových může podporovat nádorový růst tím, že buňkám umožňuje adaptaci na přežívání v metabolicky náročném mikroprostředí nádorové tkáně. Četné studie také ukazují, že defektní autofagie vede k narušení degradace buněčného obsahu, k indukci oxidativního stresu, k poškození DNA, ke genové nestabilitě a zánětu, čímž poskytuje ideální podmínky pro nádorovou transformaci buněk.2)

Zaměříme-li se na nedávné studie in vitro a in vivo v preklinických modelech, řada z nich naznačuje možnost využít modulaci autofagických drah ke zvýšení efektivity protinádorové terapie.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorech

Jiřina Bartůňková

Zuzana Střížová

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné