Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Autofagie a nemoc

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 329, 2017/6

Autofagie, tedy schopnost likvidovat a recyklovat nepotřebný nebo poškozený buněčný materiál, se vyskytuje u vyšších organismů včetně člověka ve všech zdravých buňkách a její nesprávné fungování souvisí s řadou chorob.

Degradace založená na autofagii je za fyziologických podmínek důležitá pro buněčný vývoj, diferenciaci, stárnutí a buněčnou přestavbu.1) Porucha regulace autofagie může tyto buněčné funkce narušit. Nejvíce toho víme o úloze autofagie v karcinogenezi, ve vzniku neurodegenerativních chorob a u autoimunitních onemocnění nebo chronických zánětlivých procesů, jako je např. Crohnova choroba.

Nádorová onemocnění

V buňkách nádoru bývá autofagie někdy nadměrně aktivovaná, jindy naopak inhibovaná. Zřejmě záleží na kontextu událostí, jako jsou buněčné mutace, genetická alterace, aktivace/inhibice signálních drah a množství buněčného stresu.

V normálních buňkách představuje autofagie spíše protinádorový mechanismus, neboť napomáhá odstraňovat abnormální intracelulární proteiny. Naopak v buňkách nádorových může podporovat nádorový růst tím, že buňkám umožňuje adaptaci na přežívání v metabolicky náročném mikroprostředí nádorové tkáně. Četné studie také ukazují, že defektní autofagie vede k narušení degradace buněčného obsahu, k indukci oxidativního stresu, k poškození DNA, ke genové nestabilitě a zánětu, čímž poskytuje ideální podmínky pro nádorovou transformaci buněk.2)

Zaměříme-li se na nedávné studie in vitro a in vivo v preklinických modelech, řada z nich naznačuje možnost využít modulaci autofagických drah ke zvýšení efektivity protinádorové terapie.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Nobelovy ceny

O autorech

Jiřina Bartůňková

Zuzana Střížová

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné