Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Peněz je víc než mozků

Peněz je víc než mozků
 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 247, 2017/5

Nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ČR o kontrole Grantové agentury ČR1) mne přiměla znovu si přečíst úvahy významného fyzika a někdejšího generálního ředitele CERN, C. H. Llewellyna Smithe, o užitečnosti základního výzkumu: „Nemám rád termíny základní výzkumaplikovaný výzkum, koneckonců kdo může dopředu říci, co je aplikovatelné? Tyto termíny však mohou být užitečné, pokud jde o motivaci.“2) V úvahách upozorňuje na neostrost hranice mezi oběma oblastmi výzkumu a podotýká, že občas bývá ještě používán termín strategický výzkum pro ten výzkum, který „se zdá mít značnou naději na aplikace, přestože je motivován zvědavostí“. Zdůrazňuje také dva důležité rozdíly mezi vědci v základním a aplikovaném výzkumu: snaha získat prioritu motivuje vědce v základním výzkumu výsledky publikovat, zatímco průmyslové zájmy o patentování vedou vědce k utajování výsledků. Paradoxním důsledkem pak je, že základní výzkum generuje mnohem více spin off produktů než výzkum aplikovaný. Llewellyn Smith uvádí řadu produktů, které byly původně vyvinuty pro základní výzkum, avšak našly i jiné použití. Jde např. o urychlovače nabitých částic, zobrazování v medicíně, nedestruktivní testování…

V tom, že základní výzkum je obecně užitečný, se vědci, politici a byrokraté patrně shodnou. Shodnou se i na tom, že základní výzkum mají financovat především vlády. Už před půl stoletím uváděl na symposiu o technologii a světovém obchodu Hendryk Casimir (1909–2000):

„Slyšel jsem prohlášení typu, že role akademického výzkumu v inovacích je nepatrná. To je asi nejnehoráznější nesmysl, na který jsem náhodou narazil. Jistě, mohli bychom jalově spekulovat, zda by tranzistor mohl být objeven lidmi, kteří by nebyli prošli vlnovou mechanikou a kteří by nepřispěli ke kvantové teorii pevných látek. Stalo se to tak, že vynálezci tranzistoru byli zběhlí ve vlnové mechanice a přispěli ke kvantové teorii pevných látek.

Mohli bychom si položit otázku, zda základní obvody v počítačích mohly být vynalezeny lidmi, kteří chtěli stavět počítače. Ve skutečnosti to bylo tak, že je v třicátých letech 20. století vynalezli fyzikové, kteří se zabývali počítáním jaderných částic, protože je zajímala jaderná fyzika.

Mohli bychom se ptát, zda jaderná energie byla objevena proto, že lidé chtěli nový zdroj energie, anebo zda by potřeba mít nový zdroj energie bývala vedla k objevu jádra. Možná vedla – jenže se to tak nestalo.

Můžeme se ptát, zda by existoval elektronický průmysl bez předchozího objevu elektronů lidmi, jako byli J. J. Thomson a H. A. Lorentz. A opět – tímto způsobem se to neudálo.

Můžeme si dokonce položit otázku, zda byla indukční cívka ve startéru aut vyrobena v podnicích, které chtěly dělat motorovou dopravu, a zda potom tyto podniky narazily na zákony indukce. Jenže zákony indukce nalezl M. Faraday mnoho desetiletí předtím.

Anebo se zeptáme, zda by potřeba poskytnout lepší komunikaci bývala vedla k objevu elektromagentických vln. Elektromagnetické vlny zkrátka tímto způsobem objeveny nebyly. Objevil je H. Hertz, který zdůrazňoval krásu fyziky a který svoji práci založil na teoretických úvahách J. C. Maxwella. Domnívám se, že stěží existuje ve dvacátém století příklad inovace, která by za svou existenci nevděčila základnímu vědeckému myšlení.“3)

Jaký základní výzkum mají vlády financovat, je otázka, na kterou jednoznačný názor nebudou mít ani vědci. Politici a vládní byrokraté inklinují k rychlé návratnosti investic. Proto patrně vymýšlejí další přívlastky výzkumu (strategický, orientovaný, orientovaný základní…) a mluví o „efektivitě výzkumu“, stanovují národní priority atd.

V základním výzkumu je často nemožné předvídat využití. Llewellyn Smith se táže: „Jestliže objevitel atomového jádra Ernst Rutherford nedokázal předvídat jeho využití jako zdroje energie, předpověděl by to vládní výbor? Kdo by předpověděl supravodivost za pokojové teploty, fulereny nebo web?“

V nepředvídatelnosti vidí hlavní důvod, proč základní výzkum mají financovat v první řadě vlády. A říká: „…je pravděpodobně nemožné a velmi pravděpodobně nebezpečné pokoušet se financování základního výzkumu rozdělovat na základě vnímaného ekonomického přínosu. Tradiční kriteria vědecké excelence… by měla být používána nadále – nakonec peněz je více než mozků i v této době, která si uvědomuje náklady.“

NKÚ má zákonnou povinnost kontrolovat účelné vynakládání státních prostředků. Zdá se však, že dikce zprávy NKÚ napadá jeden ze základních pilířů otevřené vědy – její autonomii, a prozrazuje značné nepochopení základního výzkumu kontrolujícími úředníky…

Poznámky

1) Viz odkazy v rubrice „Zákulisí“ na s. 255.

2) C. H. Llewellyn Smith, What’s use of basic science, dostupné např. na jdem.cz/c6ayf6

3) Dostupné na jdem.cz/c6ayh2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Jan Andreska  |  20. 11. 2017
Přítomnost orla mořské v naší krajině patří mezi největší úspěchy české ochrany přírody. Co přispělo k jeho návratu a ke vzniku stabilní populace?
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné