Není noha jako noha

„Sekáči jsou takoví divní pavouci“, dočetl jsem se nedávno při opravování písemek a nemohl jsem se ubránit úsměvu, byť to bylo jediné ocenění, které si tato neotřelá odpověď zasloužila. Sekáči sice mezi pavouky nepatří, pavučiny spřádat neumějí a řada z nich si dokonce vylepšuje jídelníček rostlinnou stravou, ale nutno přiznat, že alespoň mají čtyři páry končetin. Také s pavouky sdílejí schopnost nohu obětovat při útoku predátora, jenž je za ni chytí. Na rozdíl od pavouků jim však odvržená končetina už nikdy nedoroste. Autospasie (schopnost nechat si utrhnout končetinu, na rozdíl od autotomie, která se vyznačuje aktivním odvržením části těla) přitom ani není běžná u všech sekáčů, ale jen u podřádu Eupnoi, který zahrnuje pouze 30 % druhů.

Jelikož velká část sekáčů v přírodě nějakou tu nohu postrádá (běžně třetina až dvě třetiny populace), je nasnadě se zeptat, jaká je kvalita života bez nohy. Výzkumníci si tuto otázku kladou již dost dlouho – trhají sekáčům nohy a nechávají je běhat, šplhat a hledat potravu. Víme proto, že ztráta jedné končetiny většinou schopnosti sekáče příliš nesníží, zato ztráta tří končetin už ano. Sekáči s nižším počtem končetin jsou pomalejší a v přírodě šplhají na vegetaci do menší výšky než sekáči nepoškození.

Výzkumný tým z Uruguaye a Kostariky se rozhodl ověřit, zda má na výkon sekáče Weyenberghova (Holmbergiana weyenberghi) vliv pozice chybějící končetiny. Konkrétně se zaměřili na chybějící nohu z druhého páru, který u sekáčů částečně nahrazuje funkci tykadel. Tyto nohy tudíž mají také senzorickou funkci, a přestože jejich schopnost najít potravu významně neovlivňují, sekáči bez druhé nohy mnohem pomaleji chodí i šplhají. Ztráta jedné končetiny jiného páru tento vliv nemá. Předchozí studie, které zjistily pokles výkonnosti s vyšším počtem utržených noh, zřejmě neodhalily pravou příčinu – je zjevné, že s vyšším počtem utržených končetin roste i pravděpodobnost, že utrhnete právě druhou nohu. Právě tyto významnější nohy sekáč nastrkuje před sebe a osahává si jimi cestu, proto je pravděpodobnější, že zrovna ty mu predátor utrhne.

Canad. J. Zool., DOI: 10.1139/cjz-2013-0098