i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kde se rodí planety

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 296, 2017/5

Díky observatoři ALMA se astronomům podařilo zachytit stopy, jež zanechaly pravděpodobně čerstvě narozené planety obíhající svou hvězdu ve stejné vzdálenosti, v jaké se nachází Země od Slunce.

Hvězdy vznikají podle současných představ v plynných oblacích (mlhovinách), a to tam, kde gravitace koncentruje materiál, stlačuje jej a zahřívá. Z části této látky se okolo mladé hvězdy vytváří disk, který obsahuje také prach, z nějž pak vznikají kamenné či ledovokamenné shluky a z nich po mnoha dalších peripetiích velké planety. Ty svou gravitací vyčistí prostor okolo sebe a výsledek se podobá naší Sluneční soustavě. Tento jen stručně shrnutý příběh vzniku planet je založen na četných pozorováních mladých hvězd obklopených takzvanými protoplanetárními disky v různých fázích vývoje.

Nejznámější oblastí, v níž pozorujeme právě zrozené hvězdy, je Velká mlhovina v Orionu, od níž k nám světlo letí přibližně 1500 roků. Nejbližší hvězda obklopená diskem, v němž zřejmě vznikají planety, je však ve vzdálenosti pouhých 175 světelných let v souhvězdí Hydry. Nese označení TW Hydrae, zkráceně TW Hya. Hvězda přitahuje pozornost astronomů i z důvodu svého stáří. David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics to v komentáři ke studii publikované v roce 2016 v Astrophysical Journal Letters vystihl slovy: „TW Hydrae je zvláštní případ. Je to nejbližší známý protoplanetární disk a možná se velmi podobá Sluneční soustavě v době, kdy byla stará pouhých 10 milionů roků.“

Stisknout spoušť nestačí

Disk obklopující TW Hydrae byl pozorován už v minulosti. Astronomové zaznamenali v disku mezery, jejichž původ připisují působení planet, které právě čistí prostor okolo sebe. Nedostatečná rozlišovací schopnost dalekohledů, stejně jako světlo hvězdy samotné, ale nedovolí ve viditelném ani například infračerveném záření rozlišit detaily v bezprostřední blízkosti hvězdy – v místech, kde se ve Sluneční soustavě nachází Země či vnitřní planety. Obrázek, jehož příběh teď sledujeme, není fotografie. Přesto jde o zobrazení reálných dat, pořízených však mnohem složitěji než prostým „stisknutím spouště“ fotoaparátu nebo kamery připojené k dalekohledu.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné