i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Kde se rodí planety

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 296, 2017/5

Díky observatoři ALMA se astronomům podařilo zachytit stopy, jež zanechaly pravděpodobně čerstvě narozené planety obíhající svou hvězdu ve stejné vzdálenosti, v jaké se nachází Země od Slunce.

Hvězdy vznikají podle současných představ v plynných oblacích (mlhovinách), a to tam, kde gravitace koncentruje materiál, stlačuje jej a zahřívá. Z části této látky se okolo mladé hvězdy vytváří disk, který obsahuje také prach, z nějž pak vznikají kamenné či ledovokamenné shluky a z nich po mnoha dalších peripetiích velké planety. Ty svou gravitací vyčistí prostor okolo sebe a výsledek se podobá naší Sluneční soustavě. Tento jen stručně shrnutý příběh vzniku planet je založen na četných pozorováních mladých hvězd obklopených takzvanými protoplanetárními disky v různých fázích vývoje.

Nejznámější oblastí, v níž pozorujeme právě zrozené hvězdy, je Velká mlhovina v Orionu, od níž k nám světlo letí přibližně 1500 roků. Nejbližší hvězda obklopená diskem, v němž zřejmě vznikají planety, je však ve vzdálenosti pouhých 175 světelných let v souhvězdí Hydry. Nese označení TW Hydrae, zkráceně TW Hya. Hvězda přitahuje pozornost astronomů i z důvodu svého stáří. David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics to v komentáři ke studii publikované v roce 2016 v Astrophysical Journal Letters vystihl slovy: „TW Hydrae je zvláštní případ. Je to nejbližší známý protoplanetární disk a možná se velmi podobá Sluneční soustavě v době, kdy byla stará pouhých 10 milionů roků.“

Stisknout spoušť nestačí

Disk obklopující TW Hydrae byl pozorován už v minulosti. Astronomové zaznamenali v disku mezery, jejichž původ připisují působení planet, které právě čistí prostor okolo sebe. Nedostatečná rozlišovací schopnost dalekohledů, stejně jako světlo hvězdy samotné, ale nedovolí ve viditelném ani například infračerveném záření rozlišit detaily v bezprostřední blízkosti hvězdy – v místech, kde se ve Sluneční soustavě nachází Země či vnitřní planety. Obrázek, jehož příběh teď sledujeme, není fotografie. Přesto jde o zobrazení reálných dat, pořízených však mnohem složitěji než prostým „stisknutím spouště“ fotoaparátu nebo kamery připojené k dalekohledu.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...