MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Kde se rodí planety

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 296, 2017/5

Díky observatoři ALMA se astronomům podařilo zachytit stopy, jež zanechaly pravděpodobně čerstvě narozené planety obíhající svou hvězdu ve stejné vzdálenosti, v jaké se nachází Země od Slunce.

Hvězdy vznikají podle současných představ v plynných oblacích (mlhovinách), a to tam, kde gravitace koncentruje materiál, stlačuje jej a zahřívá. Z části této látky se okolo mladé hvězdy vytváří disk, který obsahuje také prach, z nějž pak vznikají kamenné či ledovokamenné shluky a z nich po mnoha dalších peripetiích velké planety. Ty svou gravitací vyčistí prostor okolo sebe a výsledek se podobá naší Sluneční soustavě. Tento jen stručně shrnutý příběh vzniku planet je založen na četných pozorováních mladých hvězd obklopených takzvanými protoplanetárními disky v různých fázích vývoje.

Nejznámější oblastí, v níž pozorujeme právě zrozené hvězdy, je Velká mlhovina v Orionu, od níž k nám světlo letí přibližně 1500 roků. Nejbližší hvězda obklopená diskem, v němž zřejmě vznikají planety, je však ve vzdálenosti pouhých 175 světelných let v souhvězdí Hydry. Nese označení TW Hydrae, zkráceně TW Hya. Hvězda přitahuje pozornost astronomů i z důvodu svého stáří. David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics to v komentáři ke studii publikované v roce 2016 v Astrophysical Journal Letters vystihl slovy: „TW Hydrae je zvláštní případ. Je to nejbližší známý protoplanetární disk a možná se velmi podobá Sluneční soustavě v době, kdy byla stará pouhých 10 milionů roků.“

Stisknout spoušť nestačí

Disk obklopující TW Hydrae byl pozorován už v minulosti. Astronomové zaznamenali v disku mezery, jejichž původ připisují působení planet, které právě čistí prostor okolo sebe. Nedostatečná rozlišovací schopnost dalekohledů, stejně jako světlo hvězdy samotné, ale nedovolí ve viditelném ani například infračerveném záření rozlišit detaily v bezprostřední blízkosti hvězdy – v místech, kde se ve Sluneční soustavě nachází Země či vnitřní planety. Obrázek, jehož příběh teď sledujeme, není fotografie. Přesto jde o zobrazení reálných dat, pořízených však mnohem složitěji než prostým „stisknutím spouště“ fotoaparátu nebo kamery připojené k dalekohledu.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...