i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Kde se rodí planety

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 296, 2017/5

Díky observatoři ALMA se astronomům podařilo zachytit stopy, jež zanechaly pravděpodobně čerstvě narozené planety obíhající svou hvězdu ve stejné vzdálenosti, v jaké se nachází Země od Slunce.

Hvězdy vznikají podle současných představ v plynných oblacích (mlhovinách), a to tam, kde gravitace koncentruje materiál, stlačuje jej a zahřívá. Z části této látky se okolo mladé hvězdy vytváří disk, který obsahuje také prach, z nějž pak vznikají kamenné či ledovokamenné shluky a z nich po mnoha dalších peripetiích velké planety. Ty svou gravitací vyčistí prostor okolo sebe a výsledek se podobá naší Sluneční soustavě. Tento jen stručně shrnutý příběh vzniku planet je založen na četných pozorováních mladých hvězd obklopených takzvanými protoplanetárními disky v různých fázích vývoje.

Nejznámější oblastí, v níž pozorujeme právě zrozené hvězdy, je Velká mlhovina v Orionu, od níž k nám světlo letí přibližně 1500 roků. Nejbližší hvězda obklopená diskem, v němž zřejmě vznikají planety, je však ve vzdálenosti pouhých 175 světelných let v souhvězdí Hydry. Nese označení TW Hydrae, zkráceně TW Hya. Hvězda přitahuje pozornost astronomů i z důvodu svého stáří. David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics to v komentáři ke studii publikované v roce 2016 v Astrophysical Journal Letters vystihl slovy: „TW Hydrae je zvláštní případ. Je to nejbližší známý protoplanetární disk a možná se velmi podobá Sluneční soustavě v době, kdy byla stará pouhých 10 milionů roků.“

Stisknout spoušť nestačí

Disk obklopující TW Hydrae byl pozorován už v minulosti. Astronomové zaznamenali v disku mezery, jejichž původ připisují působení planet, které právě čistí prostor okolo sebe. Nedostatečná rozlišovací schopnost dalekohledů, stejně jako světlo hvězdy samotné, ale nedovolí ve viditelném ani například infračerveném záření rozlišit detaily v bezprostřední blízkosti hvězdy – v místech, kde se ve Sluneční soustavě nachází Země či vnitřní planety. Obrázek, jehož příběh teď sledujeme, není fotografie. Přesto jde o zobrazení reálných dat, pořízených však mnohem složitěji než prostým „stisknutím spouště“ fotoaparátu nebo kamery připojené k dalekohledu.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...