Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

„Svraštělé váčky“ a raná evoluce

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 197, 2017/4

Mají v dnešní době, kdy dokážeme pomocí molekulárně-biologických technik sekvenovat, analyzovat a do evolučního stromu zařazovat druhy podle pořadí bází v DNA jako na běžícím pásu, ještě nějaký význam klasické fosilie? Nebo máme lepší šanci odhalit evoluční minulosti dnešních skupin studiem jejich příbuzenských vztahů, podobností a odlišností? Jak naznačuje nedávný nález na nalezišti Zhangjiagou z jižní Číny, dokonce i v době molekulární mají zkameněliny pořád co říct.1)

Možná si ještě vzpomenete ze středoškolských hodin biologie, že se všichni dvoustranně souměrní živočichové (tj. všichni mnohobuněční živočichové vyjma bazálních houbovců, žebernatek, vločkovců a žahavců) dělí na dvě velké skupiny. První velkou větví dvoustranně souměrných živočichů jsou prvoústí zahrnující členovce, kroužkovce, měkkýše a většinu zbývajících skupin řazených tradičně mezi „bezobratlé“. Druhou jejich velkou větev tvoří druhoústí, kteří vedle strunatců, dělících se na obratlovce, vakovité sumky a kopinatce, zahrnují také polostrunatce, ostnokožce a patrně ještě několik menších skupin. Na rozdíl od mnoha dílčích překvapení toto základní dělení pořád platí. Méně jasné jsou ovšem vzájemné vztahy jednotlivých evolučních linií náležejících do prvoústých a druhoústých a zejména možná podoba jejich společných předků.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman (*1988) je doktorandským studentem teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.
Toman Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné