i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Saturnův slunovrat

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 232, 2017/4

Na severní polokouli Saturnu se blíží letní slunovrat. A sonda Cassini, která se připravuje na své letošní Velké finále, se pustila do odvážných manévrů v rovině prstenců a sledování počasí v polární oblasti.

Pohled na prstence Saturnu v dalekohledu uchvátí snad každého. Při troše trpělivosti můžeme sledovat, jak se prstence mění. Podobně jako naše Země má i Saturn rotační osu skloněnou k rovině, v níž obíhá okolo Slunce, a to o 25 stupňů. Díky tomu se i na této planetě střídají roční doby, jen výrazně pomaleji než u nás. Oběžná doba Saturnu okolo Slunce totiž činí 29,5 roku – takže je ideální se vybavit trpělivostí na tři desetiletí.

Trojitá planeta

Roční doby a tvar prstenců spolu úzce souvisejí. Prstence tvoří převážně prach a špinavé, na kámen zmrzlé ledové hroudy, které okolo planety obíhají jako jakési mikrosatelity v rovině rovníku. Tloušťka prstenců se měří na jednotky až desítky metrů, takže rovník vyznačují opravdu velmi přesně. Na druhou stranu to znamená, že když se dostaneme do pozice, z níž prstence vidíme „z boku“, zcela nám zmizejí z dohledu. Naposledy taková situace nastala v roce 2009.

Potkal se s ní ale už Galileo Galilei, který Saturn pozoroval počátkem 17. století. Podstatu prstence tehdy neodhalil. Jeho dalekohled neměl dostatečné rozlišení ani ostrý obraz, takže Galilei nejprve dospěl k závěru, že Saturn tvoří tři svítící objekty srovnané do řady vedle sebe. Myslel, že jde o dva měsíce z obou stran těsně obklopující Saturn. V roce 1612 se však ony domnělé satelity ztratily. To ještě šlo vysvětlit tím, že se při pomalém otáčení dostaly do zákrytu před a za Saturn. Ale když je v roce 1616 Galilei pozoroval znovu, zakreslil je spíš jako podivné uši – jako kdyby měl Saturn držadla.

Záhadu rozluštil až v roce 1655 Christiaan Huygens. Saturn, jak psal, „je obklopen tenkým prstencem, který se jej nikde nedotýká a je skloněn vůči ekliptice.“ (Viz také Tajemství ušaté planety.)

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné