i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Saturnův slunovrat

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 232, 2017/4

Na severní polokouli Saturnu se blíží letní slunovrat. A sonda Cassini, která se připravuje na své letošní Velké finále, se pustila do odvážných manévrů v rovině prstenců a sledování počasí v polární oblasti.

Pohled na prstence Saturnu v dalekohledu uchvátí snad každého. Při troše trpělivosti můžeme sledovat, jak se prstence mění. Podobně jako naše Země má i Saturn rotační osu skloněnou k rovině, v níž obíhá okolo Slunce, a to o 25 stupňů. Díky tomu se i na této planetě střídají roční doby, jen výrazně pomaleji než u nás. Oběžná doba Saturnu okolo Slunce totiž činí 29,5 roku – takže je ideální se vybavit trpělivostí na tři desetiletí.

Trojitá planeta

Roční doby a tvar prstenců spolu úzce souvisejí. Prstence tvoří převážně prach a špinavé, na kámen zmrzlé ledové hroudy, které okolo planety obíhají jako jakési mikrosatelity v rovině rovníku. Tloušťka prstenců se měří na jednotky až desítky metrů, takže rovník vyznačují opravdu velmi přesně. Na druhou stranu to znamená, že když se dostaneme do pozice, z níž prstence vidíme „z boku“, zcela nám zmizejí z dohledu. Naposledy taková situace nastala v roce 2009.

Potkal se s ní ale už Galileo Galilei, který Saturn pozoroval počátkem 17. století. Podstatu prstence tehdy neodhalil. Jeho dalekohled neměl dostatečné rozlišení ani ostrý obraz, takže Galilei nejprve dospěl k závěru, že Saturn tvoří tři svítící objekty srovnané do řady vedle sebe. Myslel, že jde o dva měsíce z obou stran těsně obklopující Saturn. V roce 1612 se však ony domnělé satelity ztratily. To ještě šlo vysvětlit tím, že se při pomalém otáčení dostaly do zákrytu před a za Saturn. Ale když je v roce 1616 Galilei pozoroval znovu, zakreslil je spíš jako podivné uši – jako kdyby měl Saturn držadla.

Záhadu rozluštil až v roce 1655 Christiaan Huygens. Saturn, jak psal, „je obklopen tenkým prstencem, který se jej nikde nedotýká a je skloněn vůči ekliptice.“ (Viz také Tajemství ušaté planety.)

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné