i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Saturnův slunovrat

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 232, 2017/4

Na severní polokouli Saturnu se blíží letní slunovrat. A sonda Cassini, která se připravuje na své letošní Velké finále, se pustila do odvážných manévrů v rovině prstenců a sledování počasí v polární oblasti.

Pohled na prstence Saturnu v dalekohledu uchvátí snad každého. Při troše trpělivosti můžeme sledovat, jak se prstence mění. Podobně jako naše Země má i Saturn rotační osu skloněnou k rovině, v níž obíhá okolo Slunce, a to o 25 stupňů. Díky tomu se i na této planetě střídají roční doby, jen výrazně pomaleji než u nás. Oběžná doba Saturnu okolo Slunce totiž činí 29,5 roku – takže je ideální se vybavit trpělivostí na tři desetiletí.

Trojitá planeta

Roční doby a tvar prstenců spolu úzce souvisejí. Prstence tvoří převážně prach a špinavé, na kámen zmrzlé ledové hroudy, které okolo planety obíhají jako jakési mikrosatelity v rovině rovníku. Tloušťka prstenců se měří na jednotky až desítky metrů, takže rovník vyznačují opravdu velmi přesně. Na druhou stranu to znamená, že když se dostaneme do pozice, z níž prstence vidíme „z boku“, zcela nám zmizejí z dohledu. Naposledy taková situace nastala v roce 2009.

Potkal se s ní ale už Galileo Galilei, který Saturn pozoroval počátkem 17. století. Podstatu prstence tehdy neodhalil. Jeho dalekohled neměl dostatečné rozlišení ani ostrý obraz, takže Galilei nejprve dospěl k závěru, že Saturn tvoří tři svítící objekty srovnané do řady vedle sebe. Myslel, že jde o dva měsíce z obou stran těsně obklopující Saturn. V roce 1612 se však ony domnělé satelity ztratily. To ještě šlo vysvětlit tím, že se při pomalém otáčení dostaly do zákrytu před a za Saturn. Ale když je v roce 1616 Galilei pozoroval znovu, zakreslil je spíš jako podivné uši – jako kdyby měl Saturn držadla.

Záhadu rozluštil až v roce 1655 Christiaan Huygens. Saturn, jak psal, „je obklopen tenkým prstencem, který se jej nikde nedotýká a je skloněn vůči ekliptice.“ (Viz také Tajemství ušaté planety.)

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...