Krátce o názvech minerálů

Bezdrak jest míchanina z nadzmíněných odrodů jmenovitě prohledenu, upřenu, šipobledu, seširohu, očernu, drahule, dresvy, pazaurku, křesivce. Tímto výčtem popisuje Jan Svatopluk Presl ve svém Nerostopise (Nerostopis čili Mineralogia, vydáno roku 1837) minerál achát jako složený z křišťálu (prohleden), ametystu (upřen), chalcedonu (šipobled), karneolu (seširoh, dresva), sardonyxu (očeren), jaspisu (drahule), pazourku a železitého křemene (křesivec). Preslem uvedené názvy minerálů, z nichž mnohé sám vytvořil, se dnes téměř neužívají a často je i pro geology a jazykovědce obtížné dopátrat se, o jaký minerál se jedná a podle čeho byl pojmenován.

Podívejme se podrobněji na název achát, který je v češtině známý a užívaný, a následně na bezdrak, v češtině neznámý a neužívaný. Pojmenování achát vychází z řečtiny a uvádí se jeho souvislost s názvem řeky Achates na Sicílii. Název achát by pak patřil mezi názvy vytvořené podle lokality, kde byl daný minerál nalezen nebo kde se vyskytuje. Tento pojmenovací postup se pro tvoření názvů minerálů běžně využívá, stejným způsobem je pojmenován například minerál almandin (podle maloasijského města Almandy) nebo aragonit (podle Aragonie, oblasti na severu Španělska).

Jako český ekvivalent pro achát zvolil Jan Svatopluk Presl slovo bezdrak, jehož etymologický původ je neznámý a ani pojmenovací motiv není zřejmý. Výraz bezdrak mohl Presl pravděpodobně převzít ze starší literatury, kde je bezdrak uveden jako mnohobarevný kámen, achates. Vzhledem k tomu, že dokladů k tomuto slovu neexistuje mnoho a jeho sémantická motivace je nejasná, nelze vyloučit, že může jít o chybný zápis a tento pestrobarevný kámen byl nazýván pestrák. Pokud by to tak bylo, patřil by název pestrák k názvům vytvořeným podle výrazné vlastnosti minerálu (tedy podle jeho pestrobarevnosti), což je pojmenovací postup, který se v mineralogii také běžně využívá. Takto je pojmenován například akvamarín (podle aqua marina, barvy mořské vody) nebo hematit (podle haema, barvy krve). Jak název achát, tak i domnělý název pestrák by tedy zapadly do ústrojně utvořené nomenklatury minerálů – internacionální název achát se však, na rozdíl od domácího pestrák, v naší slovní zásobě již natrvalo zabydlel.