i
Každé oko jiné
| 6. 4. 2017 | Vesmír 96, 193, 2017/4
Dva mezopelagické druhy krakatic, Histioteuthis heteropsis a Stigmatoteuthis dofleini, mají jednu společnou zvláštnost, na kterou upozorňuje už druhové jméno první z nich: mají každé oko jinak velké a tvarované. Videozáznamy z jejich přirozeného prostředí spolu se simulacemi odhalily důvod. Krakatice se natáčejí tak, aby velké oko hledělo neustále přímo vzhůru. Evoluce u něj preferovala co největší citlivost, aby na nezřetelném pozadí zbytků modrého světla od hladiny zaznamenalo stíny predátorů či kořisti. Druhé oko hledí ke dnu, kde pátrá po bioluminiscenci potenciální kořisti. Na to mu stačí mnohem menší citlivost.
Thomas K. et al., Philosophical Transactions B, DOI: 10.1098/rstb.2016.0069
Ke stažení
článek ve formátu pdf [404,43 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Život na hraně
Jan Černý | 1. 6. 2026
Zvládnou přežít globální zalednění, masivní vulkanismus nebo změnu složení atmosféry. Odolným formám života se daří uspět většinou díky značné...