fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

12

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 194, 2017/4

Rezistence bakterií vůči antibiotikům znepokojuje lékaře stále více. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila seznam dvanácti bakterií a bakteriálních skupin, proti nimž by byly nové léky zapotřebí nejvíce: http://jdem.cz/c3ehk3.

Seznam, který vytvořili vědci z univerzity v německém Tübingenu, WHO rozdělila do tří kategorií podle závažnosti. Do první, u níž je situace kritická, zařadila bakterie odolné vůči karbapenemům, antibiotikům „poslední záchrany“. Infekce těmito kmeny často končí smrtí. Patří sem rezistentní kmeny Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa a skupiny Enterobacteriaceae (například Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, Enterobacter spp.).

Do druhé kategorie patří bakterie, které jsou o něco méně nebezpečné, zato mnohem rozšířenější. Jsou mezi nimi kmeny odolné vůči methicilinu (včetně slavného zlatého stafylokoka MRSA), vankomycinu a dalším antibiotikům. Najdeme tu např. kmeny Helicobacter pylori, Enterococcus faecium nebo Salmonella spp.

V poslední kategorii jsou odolné kmeny Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzaeShigella spp.

Do seznamu záměrně nezařadila skupinu Mycobacteria včetně původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis, což vyvolalo kritiku organizací, které se na boj s touto nemocí zaměřují. WHO se brání, že tuberkulóza je za velký problém považována už dlouho a seznam má upozornit spíše na dosud opomíjené hrozby.

Vývoj nových antibiotik není pro farmaceutické firmy příliš atraktivní, protože jejich podávání bývá krátkodobé a lékaři mají (rozumnou) snahu nové varianty šetřit jen pro jinak neléčitelné případy. WHO proto zdůrazňuje nutnou pomoc států, případně nadací a mecenášů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Demel  |  25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
O slepici a vejci polární půdy

O slepici a vejci polární půdy uzamčeno

Miloslav Devetter  |  24. 2. 2026
Polární krajina je nahá. Jen místy je cudně přikryta chomáči nízké vegetace a na kopcích s bílými čepicemi ledovců. Je impozantní, je vyzývavá, je...