i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Stojí za menopauzou rodinné konflikty?

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 136, 2017/3

Do příběhu hledajícího vysvětlení pro existenci fenoménu, který spojuje člověka a dva druhy velryb, přibyla další kapitola. K evoluci menopauzy u kosatek přispělo soupeření mezi starými vůdčími samicemi a jejich dospělými dcerami.

Menopauza se vyvinula jen u tří druhů savců – u člověka a u velryb kosatky dravé a kulohlavce Sieboldova. Jejich samice procházejí v druhé polovině života poměrně dlouhým obdobím, kdy už nemohou mít mláďata.

U většiny zvířat plodí samice potomky až do konce života. Je to pro ně výhodné, protože s každým mládětem po sobě zanechávají na tomto světě i svoje vlastní geny. Období neplodnosti tak s sebou nese velkou genetickou ztrátu, protože může trvat dlouhá desetiletí a počty nezplozených potomků jsou nezanedbatelné. Samice kosatek rodí poslední mláďata často už po třicítce a jen málokdy jsou plodné ještě ve věku nad čtyřicet let. Dožívají se však věku i přes sto roků. Stráví tedy víc než polovinu života bez plození potomstva. Samci kosatek se jen výjimečně dožívají padesátky a často umírají už po třicítce.

„Menopauza je nepochybně bizarní vlastnost. Z evolučního hlediska vlastně nedává smysl,“ komentuje fenomén Lauren Brentová z University of Exeter, která se kosatkami a otázkou jejich menopauzy dlouhodobě zabývá.

Před dvěma roky byla Brentová členkou mezinárodního týmu, který studiem několika stád kosatek dravých, žijících při pacifickém pobřeží na pomezí USA a Kanady, došel k závěru, že neplodné staré samice sehrávají v životě kosatčích společenstev velmi důležitou roli. Často vodí stáda a v dobách, kdy je nouze o potravu, dokážou na základě celoživotních zkušeností vyhledat místa, kde je ještě šance na slušný úlovek. Vyhlídky na přežití mladých dospělých kosatek při absenci staré zkušené samice významně klesají.1)

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné