i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Stojí za menopauzou rodinné konflikty?

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 136, 2017/3

Do příběhu hledajícího vysvětlení pro existenci fenoménu, který spojuje člověka a dva druhy velryb, přibyla další kapitola. K evoluci menopauzy u kosatek přispělo soupeření mezi starými vůdčími samicemi a jejich dospělými dcerami.

Menopauza se vyvinula jen u tří druhů savců – u člověka a u velryb kosatky dravé a kulohlavce Sieboldova. Jejich samice procházejí v druhé polovině života poměrně dlouhým obdobím, kdy už nemohou mít mláďata.

U většiny zvířat plodí samice potomky až do konce života. Je to pro ně výhodné, protože s každým mládětem po sobě zanechávají na tomto světě i svoje vlastní geny. Období neplodnosti tak s sebou nese velkou genetickou ztrátu, protože může trvat dlouhá desetiletí a počty nezplozených potomků jsou nezanedbatelné. Samice kosatek rodí poslední mláďata často už po třicítce a jen málokdy jsou plodné ještě ve věku nad čtyřicet let. Dožívají se však věku i přes sto roků. Stráví tedy víc než polovinu života bez plození potomstva. Samci kosatek se jen výjimečně dožívají padesátky a často umírají už po třicítce.

„Menopauza je nepochybně bizarní vlastnost. Z evolučního hlediska vlastně nedává smysl,“ komentuje fenomén Lauren Brentová z University of Exeter, která se kosatkami a otázkou jejich menopauzy dlouhodobě zabývá.

Před dvěma roky byla Brentová členkou mezinárodního týmu, který studiem několika stád kosatek dravých, žijících při pacifickém pobřeží na pomezí USA a Kanady, došel k závěru, že neplodné staré samice sehrávají v životě kosatčích společenstev velmi důležitou roli. Často vodí stáda a v dobách, kdy je nouze o potravu, dokážou na základě celoživotních zkušeností vyhledat místa, kde je ještě šance na slušný úlovek. Vyhlídky na přežití mladých dospělých kosatek při absenci staré zkušené samice významně klesají.1)

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.