Co prozradilo klíště jantarové

Původci infekčních nemocí se v paleontologickém materiálu moc často nevyskytují. Trochu lepší je to s jejich vektory neboli přenašeči. Německo-britsko-americký tým se i proto rozhodl detailně prozkoumat klíště jantarové (Ixodes succineus) uvízlé v baltském jantaru. Zjistili, že je zřejmě 44 až 49 milionů let staré a že je nejpříbuznější modernímu klíštěti vejčitému známému z východní Asie. To není příliš překvapivé, protože velká část bezobratlých z baltského jantaru má blízké příbuzné v Asii či jižní Africe. Koneckonců i klíště obecné se do severní a střední Evropy muselo dostat odjinud (nejpozději) až po zalednění, společně se svými teplokrevnými savčími hostiteli. Klíště jantarové dokládá, že v severní Evropě byla klíšťata přítomná již v eocénu. Medicínské či veterinární souvislosti tohoto nálezu jsou zajímavé. Klíště vejčité totiž přenáší celou řadu nemocí – od klíšťové encefalitidy přes boreliózu, babeziózu, ehrlichiózu až po rickettsie, které způsobují např. skvrnitý tyfus. Paleontologové přitom mají podezření, dle podrobného průzkumu klíštěte z barmského jantaru, že rickettsie byly v klíšťatech již o 50 milionů let dříve. Klíště jantarové teoreticky mohlo přenášet původce nejen skvrnitého tyfu, ale i piroplazmóz a ehrlichióz. Bylo by zajímavé prozkoumat, zda evoluční radiace patogenů více odpovídá evoluci jejich přenašečů, či evoluci jejich definitivních hostitelů.

BMC Evol. Biol., DOI: 10.1186/s12862-016-0777-y