Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Co prozradilo klíště jantarové

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 127, 2017/3

Původci infekčních nemocí se v paleontologickém materiálu moc často nevyskytují. Trochu lepší je to s jejich vektory neboli přenašeči. Německo-britsko-americký tým se i proto rozhodl detailně prozkoumat klíště jantarové (Ixodes succineus) uvízlé v baltském jantaru. Zjistili, že je zřejmě 44 až 49 milionů let staré a že je nejpříbuznější modernímu klíštěti vejčitému známému z východní Asie. To není příliš překvapivé, protože velká část bezobratlých z baltského jantaru má blízké příbuzné v Asii či jižní Africe. Koneckonců i klíště obecné se do severní a střední Evropy muselo dostat odjinud (nejpozději) až po zalednění, společně se svými teplokrevnými savčími hostiteli. Klíště jantarové dokládá, že v severní Evropě byla klíšťata přítomná již v eocénu. Medicínské či veterinární souvislosti tohoto nálezu jsou zajímavé. Klíště vejčité totiž přenáší celou řadu nemocí – od klíšťové encefalitidy přes boreliózu, babeziózu, ehrlichiózu až po rickettsie, které způsobují např. skvrnitý tyfus. Paleontologové přitom mají podezření, dle podrobného průzkumu klíštěte z barmského jantaru, že rickettsie byly v klíšťatech již o 50 milionů let dříve. Klíště jantarové teoreticky mohlo přenášet původce nejen skvrnitého tyfu, ale i piroplazmóz a ehrlichióz. Bylo by zajímavé prozkoumat, zda evoluční radiace patogenů více odpovídá evoluci jejich přenašečů, či evoluci jejich definitivních hostitelů.

BMC Evol. Biol., DOI: 10.1186/s12862-016-0777-y

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné