Druhy, které usilovně pracují na svém vyhynutí

Základním hnacím motorem evoluce je snaha předat vlastní geny potomstvu, které by mělo být co nejpočetnější. Tento princip je vlastní v podstatě všem živým organismům. Některé druhy jako by se ale snažily o pravý opak.

Mezi australskými brouky čeledi krascovitých (Buprestidae) existuje rod Julodimorpha se dvěma velice vzácnými, podobnými a příbuznými druhy (J. bakewellii a J. saundersi). Upoutaly na sebe pozornost vědců i laiků kuriózním sexuálním chováním či spíše sexuální deviací.

Někdy koncem sedmdesátých let minulého století si někteří vnímaví pozorovatelé všimli, že okolo cest a silnic v buši lze ve vhodnou dobu nalézt hrozny jedinců obou druhů rodu Julodimorpha. Byli to samci, kteří se hromadně slétávali na odhozené pivní lahve a snažili se s nimi kopulovat. Lahve měly okolo spodní části zdrsnění (zřejmě proto, aby dobře držely v dopravním pásu při plnění), které svojístrukturou přesně odpovídalo struktuře krovek samic obou druhů.