Přírodozpytcova cesta kolem světa

Na okamžik se podíváme čtrnáct let do budoucnosti, a pak se vrátíme téměř dvě staletí do minulosti. O Vánocích 2031 to bude přesně dvě stě let od chvíle, kdy loď Jejího Veličenstva Beagle vyplula na svou pětiletou pouť kolem světa. Na palubě měla mladičkého Charlese Darwina a její výprava navždy změnila svět.

Na jaře roku 1839, téměř tři roky po návratu H. M. S. Beagle do anglické domoviny, vydal Darwin jako součást tetralogie o výpravách lodí Adventure a Beagle spis Journal and Remarks, z pozdějších vydání obecně známý jako The Voyage of The Beagle. Česky kniha vyšla nejprve dvojdílně v roce 1912 jako Cesta přírodozpytcova kolem světa, později roku 1955 (s reedicí o čtyři roky později) jako Cesta kolem světa.

Pro biology a historiky vědy může být zajímavé zejména to, že už ve Voyage můžeme najít zárodky teorie přirozeného výběru, například ve chvíli, kdy se Darwin rozplývá nad taxonomií a nad tím, jak lze znaky velmi odlišných současných živočichů nalézt ve vymřelém rodu: „Jak nádherně jsou tyto odlišné řády, dnes tak jasně oddělené, smíšeny dohromady v různých vlastnostech rodu Toxodon!“, nebo když po zmínce o ptáku štítonosovi píše: „Tato malá čeleď ptáků je jedna z těch, jež díky různým vztahům s jinými čeleděmi – ač v současné době představujícími jen potíže pro přírodovědce-systematika – nakonec může pomoci v odhalení obecné zákonitosti, jakou byly dnes i kdysi stvořeny uspořádané bytosti.“, případně při zkoumání vyhynulých a současných jihoamerických savců: „Tento neuvěřitelný vztah mezi vyhynulými a žijícími druhy téhož kontinentu nepochybně vrhne víc světla na vznik živých bytostí na naší zemi, a jejich mizení, než jakákoli jiná třída skutečností.“