i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Jak oslnit ťuhýka

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 652, 2017/11

Typická ťuhýkovská „lupičská maska“, tedy tmavé oční proužky, není v přírodě nic neobvyklého – mají ji savci s noční aktivitou (například plch zahradní, mýval a jezevec) i zvířata aktivní za světla (třeba americký tchoř černonohý, kamzík, přímorožec beisa a kosatka), tedy predátoři i býložravci a tvorové z velmi různého prostředí. Přidávají se i zástupci žab a ryb. U ptáků je černá maska ještě častější: kromě ťuhýků mají různě široký a různě dlouhý pásek přes oko z evropských ptáků třeba orlovec, morčák bílý, někteří kulíci a rybák malý, z pěvců brkoslav, bělořit, sýkora azurová, strnad viničný a především brhlíci a moudivláček.

Čemu tak výrazná kresba slouží? Jistě je někdy výstrahou nepříteli, jindy má vyděsit či zmást kořist (také i tím, že skryje nápadné oko) a nejčastěji nese informaci pro příslušníky vlastního druhu, třeba v době námluv. Ťuhýci (rod Lanius) mívají černé oční proužky jen v dospělosti (někdy jen samci), u mladých ptáků a některých samic bývají masky jen různě tmavě či světle hnědé. Z ideálního „zamaskování“ se tedy může těšit jen část ťuhýčí populace. Někteří autoři mají za to, že černý oční proužek zvyšuje úspěšnost při lovu rychle se pohybující kořisti, ale například u moudivláčků se prokázalo, že podle masky samičky posuzují zdatnost partnera, takže se černý oční proužek nijak neliší od jiných výrazných prvků svatebního šatu.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....