i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hvězdné kolébky

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 658, 2017/11

Portrét mléčné dráhy vytvořený kamerami Herschelova kosmického teleskopu vypráví příběh vzniku hvězd v naší Galaxii a současně příběh dosud největší z vesmírných observatoří.

Obraz je jako mozaika složen z mnoha snímků, přesto však zachycuje jen malou část Mléčné dráhy. Na šířku zabírá pouhých dvanáct stupňů neboli jednu třicetinu onoho mlhavého pásu, který obepíná severní i jižní oblohu kolem dokola. Již od počátku 17. století, kdy Galileo Galilei namířil na oblohu první dalekohled, víme, že Mléčnou dráhu viditelnou prostýma očima tvoří hvězdy, jež našemu nedokonalému zraku splývají dohromady a vytvářejí iluzi mlhy či svítícího plynu. Později přišli astronomové na to, že Mléčná dráha skutečně obsahuje i oblaka molekulárního plynu a prachu, ale ta většinou spíš stíní.

Víme také, že v temnotě nejhustších závojů plynu a prachu se rodí nové hvězdy. Herschelova kosmická observatoř zaznamenávala dlouhovlnné infračervené záření, které těmito závoji dokáže proniknout a přinést nám informaci o tom, co přesně se v takových místech děje.

Tepelné záření

Observatoř, astronomy zkráceně titulovaná Herschel, startovala do vesmíru 14. května 2009 v tandemu s Planckovou vesmírnou observatoří pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vědecká pozorování započala v září téhož roku a trvala téměř čtyři roky. Hlavní přínos spočívá v mimořádné rozlišovací schopnosti a citlivosti, díky níž Herschel rozdílem třídy překonal předchozí infračervené družice mapující oblohu (IRAS, ISO, Spitzer, Akari). Byl totiž vybaven největším teleskopem dosud do vesmíru dopraveným. Borosilikátové zrcadlo o průměru 3,5 metru soustředilo dvakrát více záření než zrcadlo slavnějšího bratrance – Hubbleova teleskopu. Teprve koncem příštího roku (2018) by se měl novým rekordmanem stát Webbův kosmický teleskop se sběrnou plochou ještě dokonce dvanáctkrát větší (více Vesmír 95, 230, 2016/4).

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné