i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hvězdné kolébky

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 658, 2017/11

Portrét mléčné dráhy vytvořený kamerami Herschelova kosmického teleskopu vypráví příběh vzniku hvězd v naší Galaxii a současně příběh dosud největší z vesmírných observatoří.

Obraz je jako mozaika složen z mnoha snímků, přesto však zachycuje jen malou část Mléčné dráhy. Na šířku zabírá pouhých dvanáct stupňů neboli jednu třicetinu onoho mlhavého pásu, který obepíná severní i jižní oblohu kolem dokola. Již od počátku 17. století, kdy Galileo Galilei namířil na oblohu první dalekohled, víme, že Mléčnou dráhu viditelnou prostýma očima tvoří hvězdy, jež našemu nedokonalému zraku splývají dohromady a vytvářejí iluzi mlhy či svítícího plynu. Později přišli astronomové na to, že Mléčná dráha skutečně obsahuje i oblaka molekulárního plynu a prachu, ale ta většinou spíš stíní.

Víme také, že v temnotě nejhustších závojů plynu a prachu se rodí nové hvězdy. Herschelova kosmická observatoř zaznamenávala dlouhovlnné infračervené záření, které těmito závoji dokáže proniknout a přinést nám informaci o tom, co přesně se v takových místech děje.

Tepelné záření

Observatoř, astronomy zkráceně titulovaná Herschel, startovala do vesmíru 14. května 2009 v tandemu s Planckovou vesmírnou observatoří pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vědecká pozorování započala v září téhož roku a trvala téměř čtyři roky. Hlavní přínos spočívá v mimořádné rozlišovací schopnosti a citlivosti, díky níž Herschel rozdílem třídy překonal předchozí infračervené družice mapující oblohu (IRAS, ISO, Spitzer, Akari). Byl totiž vybaven největším teleskopem dosud do vesmíru dopraveným. Borosilikátové zrcadlo o průměru 3,5 metru soustředilo dvakrát více záření než zrcadlo slavnějšího bratrance – Hubbleova teleskopu. Teprve koncem příštího roku (2018) by se měl novým rekordmanem stát Webbův kosmický teleskop se sběrnou plochou ještě dokonce dvanáctkrát větší (více Vesmír 95, 230, 2016/4).

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné