i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Hvězdné kolébky

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 658, 2017/11

Portrét mléčné dráhy vytvořený kamerami Herschelova kosmického teleskopu vypráví příběh vzniku hvězd v naší Galaxii a současně příběh dosud největší z vesmírných observatoří.

Obraz je jako mozaika složen z mnoha snímků, přesto však zachycuje jen malou část Mléčné dráhy. Na šířku zabírá pouhých dvanáct stupňů neboli jednu třicetinu onoho mlhavého pásu, který obepíná severní i jižní oblohu kolem dokola. Již od počátku 17. století, kdy Galileo Galilei namířil na oblohu první dalekohled, víme, že Mléčnou dráhu viditelnou prostýma očima tvoří hvězdy, jež našemu nedokonalému zraku splývají dohromady a vytvářejí iluzi mlhy či svítícího plynu. Později přišli astronomové na to, že Mléčná dráha skutečně obsahuje i oblaka molekulárního plynu a prachu, ale ta většinou spíš stíní.

Víme také, že v temnotě nejhustších závojů plynu a prachu se rodí nové hvězdy. Herschelova kosmická observatoř zaznamenávala dlouhovlnné infračervené záření, které těmito závoji dokáže proniknout a přinést nám informaci o tom, co přesně se v takových místech děje.

Tepelné záření

Observatoř, astronomy zkráceně titulovaná Herschel, startovala do vesmíru 14. května 2009 v tandemu s Planckovou vesmírnou observatoří pomocí rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vědecká pozorování započala v září téhož roku a trvala téměř čtyři roky. Hlavní přínos spočívá v mimořádné rozlišovací schopnosti a citlivosti, díky níž Herschel rozdílem třídy překonal předchozí infračervené družice mapující oblohu (IRAS, ISO, Spitzer, Akari). Byl totiž vybaven největším teleskopem dosud do vesmíru dopraveným. Borosilikátové zrcadlo o průměru 3,5 metru soustředilo dvakrát více záření než zrcadlo slavnějšího bratrance – Hubbleova teleskopu. Teprve koncem příštího roku (2018) by se měl novým rekordmanem stát Webbův kosmický teleskop se sběrnou plochou ještě dokonce dvanáctkrát větší (více Vesmír 95, 230, 2016/4).

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné