i

Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Pestrobarevný život galaxií

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 588, 2017/10

Díváme se na momentku z gravitačního souboje, který trvá už 400 milionů let. Srážku těchto dvou galaxií dokumentoval Hubbleův teleskop už podruhé – tentokrát s lepším rozlišením a v širším kontextu.

Obraz složený z mnoha snímků pořízených kosmickým teleskopem, zveřejněný v červenci letošního roku, astronomové doprovodili titulkem Galaktický David a Goliáš. Zachycuje galaxie označované NGC 1512 a NGC 1510, jež leží na jižní obloze v souhvězdí Hodin (Horologium), ve vzdálenosti necelých 40 milionů světelných roků. A právě sledujeme jejich vzájemnou srážku.

Gravitační balet

Stejně jako všechno ve vesmíru jsou i galaxie v pohybu. Vidíme v nich hvězdy a oblaka svítícího plynu, jež gravitace nutí obíhat okolo hmotného středu, v němž trůní černá veledíra. Spirální ramena, která zdobí řadu galaxií, jsou hustotní vlny vytvořené opět gravitací. Většinu látky v galaxii, více než 80 procent její hmotnosti, však tvoří takzvaná temná nebo také skrytá hmota v prostoru zaujímající tvar blížící se kouli. Právě ta zásadním způsobem ovlivňuje vzájemný pohyb galaxií a vnější podobu srážky.

Kolize galaxií ovšem nevypadá jako dopravní nehoda. Typicky trvá desítky až stovky milionů roků. Tak dlouhý proces samozřejmě nemůžeme zaznamenat a sledovat celý. Pozorujeme však mnoho takových galaktických šarvátek v různých stadiích vývoje. Počítačové simulace z nich vycházející ukazují, že srážka dvou galaxií se dá přirovnat k elegantnímu kosmickému tanci.

Začne to tím, že gravitace blížících se galaxií začne z obou vytahovat „chapadla“ plynu a hvězd, jako by se navzájem chtěly obejmout. Jádra galaxií řítící se vzájemnou rychlostí stovek kilometrů za sekundu (miliony kilometrů za hodinu) se napoprvé zpravidla minou, stejně jako jednotlivé hvězdy – pravděpodobnost jejich přímé srážky je velmi nízká. Pokračování v dalším pohybu původním směrem zabrání srážka plynných oblaků a skrytá látka. Jádra galaxií se začnou vracet k sobě a předvedou divoký kosmický kvapík, v jehož závěru po desítkách milionů roků splynou. Spirálová struktura se zcela rozcuchá, některé hvězdy jsou dokonce vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Většina látky se však vlivem gravitace vrátí zpět, během několika málo miliard roků se obnoví spirálová struktura a výsledkem je nová, větší galaxie.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné