Pestrobarevný život galaxií

Díváme se na momentku z gravitačního souboje, který trvá už 400 milionů let. Srážku těchto dvou galaxií dokumentoval Hubbleův teleskop už podruhé – tentokrát s lepším rozlišením a v širším kontextu.

Obraz složený z mnoha snímků pořízených kosmickým teleskopem, zveřejněný v červenci letošního roku, astronomové doprovodili titulkem Galaktický David a Goliáš. Zachycuje galaxie označované NGC 1512 a NGC 1510, jež leží na jižní obloze v souhvězdí Hodin (Horologium), ve vzdálenosti necelých 40 milionů světelných roků. A právě sledujeme jejich vzájemnou srážku.

Gravitační balet

Stejně jako všechno ve vesmíru jsou i galaxie v pohybu. Vidíme v nich hvězdy a oblaka svítícího plynu, jež gravitace nutí obíhat okolo hmotného středu, v němž trůní černá veledíra. Spirální ramena, která zdobí řadu galaxií, jsou hustotní vlny vytvořené opět gravitací. Většinu látky v galaxii, více než 80 procent její hmotnosti, však tvoří takzvaná temná nebo také skrytá hmota v prostoru zaujímající tvar blížící se kouli. Právě ta zásadním způsobem ovlivňuje vzájemný pohyb galaxií a vnější podobu srážky.

Kolize galaxií ovšem nevypadá jako dopravní nehoda. Typicky trvá desítky až stovky milionů roků. Tak dlouhý proces samozřejmě nemůžeme zaznamenat a sledovat celý. Pozorujeme však mnoho takových galaktických šarvátek v různých stadiích vývoje. Počítačové simulace z nich vycházející ukazují, že srážka dvou galaxií se dá přirovnat k elegantnímu kosmickému tanci.

Začne to tím, že gravitace blížících se galaxií začne z obou vytahovat „chapadla“ plynu a hvězd, jako by se navzájem chtěly obejmout. Jádra galaxií řítící se vzájemnou rychlostí stovek kilometrů za sekundu (miliony kilometrů za hodinu) se napoprvé zpravidla minou, stejně jako jednotlivé hvězdy – pravděpodobnost jejich přímé srážky je velmi nízká. Pokračování v dalším pohybu původním směrem zabrání srážka plynných oblaků a skrytá látka. Jádra galaxií se začnou vracet k sobě a předvedou divoký kosmický kvapík, v jehož závěru po desítkách milionů roků splynou. Spirálová struktura se zcela rozcuchá, některé hvězdy jsou dokonce vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Většina látky se však vlivem gravitace vrátí zpět, během několika málo miliard roků se obnoví spirálová struktura a výsledkem je nová, větší galaxie.