i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Potenciálně inteligentní život klonálních rostlin

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 38, 2017/1

Komunikace rostlin je daleko rozšířenějším a složitějším jevem, než jsme si doposud připouštěli. Lehce netradiční pohled na klonální rostliny jako na organismy potenciálně inteligentní se schopností samostatného uvažování.

Není žádnou novinkou, že rostliny dokážőu navzájem komunikovat a sdílet informace. Asi nejznámějším způsobem dorozumívání je vypouštění těkavých látek do vzduchu či půdy. Také houbová vlákna často vypomáhají k čilé komunikaci mezi jedinci stejného či odlišného rostlinného druhu. Výběžkaté klonální rostliny, které mohou formovat klony o mnoha desítkách propojených jedinců (ramet), mohou využívat nejen zmíněné kanály komunikace, ale také mohou pomocí výběžků (stolonů či rhizomů), které propojují jednotlivé ramety, komunikovat mezi sebou a navíc tajně, bez možnosti být odposloucháván jinými, na síti nepřipojenými jedinci. O této schopnosti jsem již psal (Vesmír 86, 688, 2007/11) a konstatoval jsem, že komunikace mezi rametami pomocí intranetu by mohla poskytnout klonálním rostlinám výhodný informační náskok.

Epigenetická paměť jetele

Na myšlenku, že by klonální rostliny mohly být chytřejší, než jsme si doposud připouštěli, mne přivedl výzkum na jeteli plazivém. Jetel je velmi kosmopolitní druh, který se nachází v rozmanitých podmínkách a v různém prostředí. S kolegy jsme pěstovali klon jetele v podmínkách, kdy část rostlin vždy zhruba jednou za týden zažila intenzivní sucho až na samé hranici únosnosti. Poté jsme zavadlé rostliny na pokraji smrti zalili, nechali je vzpamatovat a růst v ideálních podmínkách, dokud jsme na ně opět neseslali extrémní sucho. Takto jsme rostliny jetele trápili několik měsíců.

Jiná skupina rostlin měla větší štěstí, neboť té jsme zařídili z hlediska vlhkosti optimální podmínky po celou dobu jejich růstu. Po několika měsících jsme všechny rostliny nařízkovali, jejich ramety přesadili do vlhkostně optimálních podmínek a sledovali, jak si nově vznikající klony povedou. Rostliny pocházející z periodicky vysychajícího prostředí nás překvapily, neboť rostly jen velmi opatrně, a to i po několika měsících, přestože měly všeho dostatek.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Vít Latzel

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá ekologickými důsledky epigenetické variability a mezigenerační fenotypové plasticity u rostlin.
Latzel Vít

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné