i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Potenciálně inteligentní život klonálních rostlin

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 38, 2017/1

Komunikace rostlin je daleko rozšířenějším a složitějším jevem, než jsme si doposud připouštěli. Lehce netradiční pohled na klonální rostliny jako na organismy potenciálně inteligentní se schopností samostatného uvažování.

Není žádnou novinkou, že rostliny dokážőu navzájem komunikovat a sdílet informace. Asi nejznámějším způsobem dorozumívání je vypouštění těkavých látek do vzduchu či půdy. Také houbová vlákna často vypomáhají k čilé komunikaci mezi jedinci stejného či odlišného rostlinného druhu. Výběžkaté klonální rostliny, které mohou formovat klony o mnoha desítkách propojených jedinců (ramet), mohou využívat nejen zmíněné kanály komunikace, ale také mohou pomocí výběžků (stolonů či rhizomů), které propojují jednotlivé ramety, komunikovat mezi sebou a navíc tajně, bez možnosti být odposloucháván jinými, na síti nepřipojenými jedinci. O této schopnosti jsem již psal (Vesmír 86, 688, 2007/11) a konstatoval jsem, že komunikace mezi rametami pomocí intranetu by mohla poskytnout klonálním rostlinám výhodný informační náskok.

Epigenetická paměť jetele

Na myšlenku, že by klonální rostliny mohly být chytřejší, než jsme si doposud připouštěli, mne přivedl výzkum na jeteli plazivém. Jetel je velmi kosmopolitní druh, který se nachází v rozmanitých podmínkách a v různém prostředí. S kolegy jsme pěstovali klon jetele v podmínkách, kdy část rostlin vždy zhruba jednou za týden zažila intenzivní sucho až na samé hranici únosnosti. Poté jsme zavadlé rostliny na pokraji smrti zalili, nechali je vzpamatovat a růst v ideálních podmínkách, dokud jsme na ně opět neseslali extrémní sucho. Takto jsme rostliny jetele trápili několik měsíců.

Jiná skupina rostlin měla větší štěstí, neboť té jsme zařídili z hlediska vlhkosti optimální podmínky po celou dobu jejich růstu. Po několika měsících jsme všechny rostliny nařízkovali, jejich ramety přesadili do vlhkostně optimálních podmínek a sledovali, jak si nově vznikající klony povedou. Rostliny pocházející z periodicky vysychajícího prostředí nás překvapily, neboť rostly jen velmi opatrně, a to i po několika měsících, přestože měly všeho dostatek.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Vít Latzel

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá ekologickými důsledky epigenetické variability a mezigenerační fenotypové plasticity u rostlin.
Latzel Vít

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné