i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Potenciálně inteligentní život klonálních rostlin

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 38, 2017/1

Komunikace rostlin je daleko rozšířenějším a složitějším jevem, než jsme si doposud připouštěli. Lehce netradiční pohled na klonální rostliny jako na organismy potenciálně inteligentní se schopností samostatného uvažování.

Není žádnou novinkou, že rostliny dokážőu navzájem komunikovat a sdílet informace. Asi nejznámějším způsobem dorozumívání je vypouštění těkavých látek do vzduchu či půdy. Také houbová vlákna často vypomáhají k čilé komunikaci mezi jedinci stejného či odlišného rostlinného druhu. Výběžkaté klonální rostliny, které mohou formovat klony o mnoha desítkách propojených jedinců (ramet), mohou využívat nejen zmíněné kanály komunikace, ale také mohou pomocí výběžků (stolonů či rhizomů), které propojují jednotlivé ramety, komunikovat mezi sebou a navíc tajně, bez možnosti být odposloucháván jinými, na síti nepřipojenými jedinci. O této schopnosti jsem již psal (Vesmír 86, 688, 2007/11) a konstatoval jsem, že komunikace mezi rametami pomocí intranetu by mohla poskytnout klonálním rostlinám výhodný informační náskok.

Epigenetická paměť jetele

Na myšlenku, že by klonální rostliny mohly být chytřejší, než jsme si doposud připouštěli, mne přivedl výzkum na jeteli plazivém. Jetel je velmi kosmopolitní druh, který se nachází v rozmanitých podmínkách a v různém prostředí. S kolegy jsme pěstovali klon jetele v podmínkách, kdy část rostlin vždy zhruba jednou za týden zažila intenzivní sucho až na samé hranici únosnosti. Poté jsme zavadlé rostliny na pokraji smrti zalili, nechali je vzpamatovat a růst v ideálních podmínkách, dokud jsme na ně opět neseslali extrémní sucho. Takto jsme rostliny jetele trápili několik měsíců.

Jiná skupina rostlin měla větší štěstí, neboť té jsme zařídili z hlediska vlhkosti optimální podmínky po celou dobu jejich růstu. Po několika měsících jsme všechny rostliny nařízkovali, jejich ramety přesadili do vlhkostně optimálních podmínek a sledovali, jak si nově vznikající klony povedou. Rostliny pocházející z periodicky vysychajícího prostředí nás překvapily, neboť rostly jen velmi opatrně, a to i po několika měsících, přestože měly všeho dostatek.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Vít Latzel

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá ekologickými důsledky epigenetické variability a mezigenerační fenotypové plasticity u rostlin.
Latzel Vít

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné