i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Čtyři lasery proti obloze

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 48, 2017/1

Laserové paprsky strmě směřující z kupolí vzhůru k nebi se staly charakteristickým znakem astronomických observatoří. Jsou vrcholem optických kouzel, s jejichž pomocí pořizují pozemské dalekohledy ostřejší obrazy než ty kosmické. Zde je „příběh skleněných obrů“.

Po opravě vady optického systému se Hubbleův kosmický teleskop dostal do plné kondice a byl nejvýkonnějším z astronomických dalekohledů. Na zemském povrchu by tehdy před čtvrtstoletím se svým zrcadlem o průměru 2,4 metru patřil mezi outsidery. Ale na oběžné dráze okolo Země, kde stav beztíže eliminuje problémy s gravitací a zároveň nepřítomnost vzduchu zajišťuje optimální pozorovací podmínky, získával ostřejší snímky než pozemské dalekohledy s mnohem většími zrcadly.

Již v době opravy „Hubbla“ však astronomové a technici pilně pracovali na jejich zdokonalení a řešení problémů, které na oběžné dráze neexistují. Výsledky jsou přímo
fantastické.

Optické úkazy a kterak jim předcházet

Výzvy, které stojí před konstruktéry dalekohledů pracujících na zemském povrchu, jsou tři. První je zemská gravitace, jež působí na jednotlivé části mechanického i optického systému, prohýbá je a deformuje. Druhou je chvění vzduchu, které způsobuje, že se hvězdy „třpytí“. Co těší romantické duše, znemožňuje astronomům práci. Obraz vzdálených objektů je rozmazaný a rozlišení dalekohledu je omezeno chvěním vzduchu˝, a ne rozměry či kvalitou optických prvků přístroje. Třetím problémem je, že některé druhy světla (přesněji elektromagnetického vlnění) vzduchem vůbec neprocházejí. Tomu lze čelit pouze umístěním dalekohledu mimo atmosféru. Proto existují kosmické teleskopy. S prvními dvěma výzvami by však mělo být možné se vypořádat a zůstat přitom na zemi. Jak?

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné