Zákulisí

Kdo další se vydá do světa?

Hranická propast nedaleko Přerova je podle posledního měření v roce 2014 hluboká 384 metrů. Jde tedy o druhou nejhlubší zatopenou jeskyni na světě, překonává ji jen Pozzo del Merro v Itálii s hloubkou 392 metrů. Ale to se možná brzy změní. Mezinárodní tým speleologů se chystá zjistit skutečnou hloubku Hranické propasti. Česká hydrogeoložka Helena Vysoká se chystá prozkoumat její vodu. „Chceme zjistit, zda se voda v propasti pohybuje, jak dlouho setrvává v masivu a jak se její fyzikální a chemické parametry mění v čase a s hloubkou.“

Na projekt loni získala 250 tisíc korun od Nadačního fondu Neuron.

Kongo je jeden z nejméně probádaných koutů světa, donedávna tam nebylo radno cestovat, natož tu vědecky bádat. Přírodovědec Václav Gvoždík však v Kongu nedávno narazil na nový, dosud neuznaný druh pralesního krokodýla. Teď se tam vydá znovu, aby existenci krokodýla konžského potvrdil. „Odborníci ho v současnosti zařazují k podobnému druhu, krokodýlu čelnatému (Osteolaemus tetraspis), ale já bych rád dokázal, že je to samostatný druh, jež zasluhuje speciální ochranu.“

Letos na svou expedici dostal od Neuronu čtvrt milionu korun.

Tajemná, magická ayahuasca, pralesní liána, která se používá k šamanským rituálům i léčení, vábí nejen experimentátory, ale také vědce. Doktor Tomáš Páleníček bude příští rok zkoumat v Amazonii, zda je ayahuasca se svými psychedelickými účinky vhodná pro léčbu deprese. I jeho výpravu podpořil Neuron.

Kdo další naváže na první trojici vědců vyslanou na Expedici Neuron? Kdo se vydá hledat neznámé kouty světa a vědy? Na svou výpravu mohou zájemci, kteří přesvědčí porotu, získat až milion korun. Badatelé, výzkumníci a objevitelé, jednotlivci i týmy mohou své výzkumné expedice přihlašovat až do 30. září. Více informací: http://expedice.nfneuron.cz.

Rozhovory s Helenou Vysokou a Václavem Gvoždíkem si můžete přečíst na www.vesmir.cz.

-eb-

Zpochybněná fMRI

Tisíce prací vycházejících z dat získaných pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) mohou obsahovat chybu v metodice, která vede k velkému počtu falešně pozitivních výsledků. Týká se to neurovědních a psychologických studií sledujících, jaké části mozku se aktivují při nějaké činnosti nebo pod vlivem nějakého stimulu, například léku nebo prožité emoce.

Anders Eklund, hlavní autor aktuálního kritického článku, upozorňuje na problém už čtyři roky. Nyní svá tvrzení podložil dosud nejpřesvědčivějšími daty S kolegy testovali běžně používané metody statistické analýzy dat z fMRI na náhodně vybraných vzorcích z kontrolních skupin veřejně dostupných starších experimentů. Nulová hypotéza tedy říkala, že mezi testovanými lidmi nebudou žádné rozdíly. Falešně pozitivních výsledků však bylo tolik, že zcela zkreslily výsledky (až 70 % oproti očekávaným 5 %).

Příčinou je chyba, která se vyskytuje ve všech nejrozšířenějších programech pro zpracování fMRI dat. Funkce počítající tzv. prostorovou autokorelaci předpokládají normální rozdělení dat, což zdaleka ne vždy platí. Falešně pozitivní výsledky jsou velmi časté i při použití korekčních nástrojů, jimiž programy disponují. Problém je o to horší, že asi 40 % autorů fMRI studií tyto nástroje nepoužívá.

Řešením by bylo použití neparametrických statistických metod, které jsou sice náročnější na výpočetní čas, ale dnes už si s nimi poradí i běžný stolní počítač. Autoři kritické analýzy vyzývají vědce, kteří s fMRI pracují, k veřejnému sdílení surových dat, aby si jejich platnost mohl kdokoli ověřit.

-ov-

Eklund A. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1602413113

Nový Zéland bez vetřelců

Novozélandský ministerský předseda John Key oznámil ambiciózní plán: do roku 2050 vyhubit všechny nepůvodní predátory, kteří ohrožují domácí faunu, především nelétavé druhy ptáků. Krysy, vačice, lasicovité šelmy a divoké kočky podle odhadů zabijí až 25 milionů ptáků ročně.

Vláda vyčlení 28 novozélandských dolarů (487 milionů korun) na vznik a provoz společnosti Nový Zéland bez predátorů (Predator Free New Zealand Ltd.), která by měla úsilí koordinovat. Do roku 2025 mají zavlečení predátoři podle plánu zmizet z rezervací na menších ostrovech a alespoň jeden i ze dvou hlavních ostrovů. O pětadvacet let později by mělo být „vyčištěno“ celé území Nového Zélandu. Domácí kočky mohou zůstat v klidu, jich se projekt netýká.

-ov-

Informační systém výzkumu vstal z mrtvých

V minulém čísle jsme informovali o kolapsu Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), protože se Úřad vlády ČR nedokázal včas dohodnout s konsorciem dodavatelů na prodloužení smlouvy. V době uzávěrky minulého čísla Bělobrádkovi lidé pracovali na jeho zprovoznění, vyzvali jsme proto čtenáře, aby si na adrese www.isvav.cz ověřili, zda se jim to podařilo.

Nová verze byla během června a července postupně spouštěna na nové adrese http://www.rvvi.cz, v srpnu, dva měsíce od výpadku, už alespoň v testovacím režimu fungovaly všechny důležité moduly. Je však stále co zlepšovat, hledání v databázi je zatím (v polovině srpna) nepříjemně pomalé a programátoři pracují na zprovoznění možnosti hromadného vkládání dat. Pozitivní je, že systém provozuje přímo Úřad vlády ČR, nikoli externí dodavatel, takže by se letošní nešťastná situace neměla opakovat.

-ov-

Investice do bioelektroniky

Britská farmaceutická firma GlaxoSmithKline (GSK) a kalifornská společnost Verily Life Sciencis, spin-off spadající pod Alphabet (bývalý Google), oznámily vznik společné firmy Galvani Bioelectronics. Zaměří se na vývoj miniaturiních implantátů schopných ovlivňovat elektrické signály v nervové soustavě a napravovat poruchy provázející řadu chronických onemocnění, např. artritiu, diabetes nebo astma. Mateřské firmy do této terapeutické oblasti společně v nejbližších sedmi letech investují 713 milionu dolarů, GSK bude mít 55% podíl.

-ov-