i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Pestrý svět motýlů

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 484, 2016/9

Předek dnešních motýlů disponoval pravděpodobně třemi typy fotoreceptorů s maximální citlivostí v ultrafialové, modré a zelené části světelného spektra. Postupně se z původních tří typů vyvinulo mnoho dalších a u dnešních druhů motýlů je dobře známá velká rozmanitost v počtu i citlivosti jednotlivých typů fotoreceptorů, někdy doprovázená rozdíly mezi pohlavími. Pei-Ju Chen s kolegy z laboratoře K. Arikawy se zaměřil na komplexní prozkoumání zrakových vlastností složeného oka australasijského zástupce čeledi otakárkovitých Graphium sarpedon. Přibližně dvě stě samců podrobil fyziologickým, anatomickým a molekulárněbiologickým analýzám, aby odhalil počet různých typů fotoreceptorů v oku, jejich spektrální citlivost či jejich uspořádání na sítnici. Kromě mnoha dalších zajímavých výsledků došel k závěru, že studovaný motýl disponuje přinejmenším patnácti odlišnými typy fotoreceptorů. Tím se stal rekordmanem mezi dosud prostudovanými zástupci hmyzu a téměř vyrovnal absolutní známý rekord mezi živočichy, který by měl držet korýš strašek paví (Odontodactylus scyllarus) s celkovým počtem až šestnácti různých fotoreceptorů (i když z hlediska rozlišování jednotlivých barev je jeho zrak poměrně nedokonalý – viz rovněž Vesmír 89, 670, 2010/11). K čemu ale taková diverzita, zvlášť když pro plnohodnotné barevné vidění stačí jiným motýlům pouhé čtyři typy fotoreceptorů? O tom se autoři mohou pouze dohadovat, ale evoluce dalších jedenácti fotoreceptorů bude mít pravděpodobně důležitý ekologický význam a na základě některých dalších studií se lze domnívat, že možná spočívá v neomylném rozpoznávání pohlavních partnerů stejného druhu.

DOI: 10.3389/fevo.2016.00018

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné