i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Pestrý svět motýlů

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 484, 2016/9

Předek dnešních motýlů disponoval pravděpodobně třemi typy fotoreceptorů s maximální citlivostí v ultrafialové, modré a zelené části světelného spektra. Postupně se z původních tří typů vyvinulo mnoho dalších a u dnešních druhů motýlů je dobře známá velká rozmanitost v počtu i citlivosti jednotlivých typů fotoreceptorů, někdy doprovázená rozdíly mezi pohlavími. Pei-Ju Chen s kolegy z laboratoře K. Arikawy se zaměřil na komplexní prozkoumání zrakových vlastností složeného oka australasijského zástupce čeledi otakárkovitých Graphium sarpedon. Přibližně dvě stě samců podrobil fyziologickým, anatomickým a molekulárněbiologickým analýzám, aby odhalil počet různých typů fotoreceptorů v oku, jejich spektrální citlivost či jejich uspořádání na sítnici. Kromě mnoha dalších zajímavých výsledků došel k závěru, že studovaný motýl disponuje přinejmenším patnácti odlišnými typy fotoreceptorů. Tím se stal rekordmanem mezi dosud prostudovanými zástupci hmyzu a téměř vyrovnal absolutní známý rekord mezi živočichy, který by měl držet korýš strašek paví (Odontodactylus scyllarus) s celkovým počtem až šestnácti různých fotoreceptorů (i když z hlediska rozlišování jednotlivých barev je jeho zrak poměrně nedokonalý – viz rovněž Vesmír 89, 670, 2010/11). K čemu ale taková diverzita, zvlášť když pro plnohodnotné barevné vidění stačí jiným motýlům pouhé čtyři typy fotoreceptorů? O tom se autoři mohou pouze dohadovat, ale evoluce dalších jedenácti fotoreceptorů bude mít pravděpodobně důležitý ekologický význam a na základě některých dalších studií se lze domnívat, že možná spočívá v neomylném rozpoznávání pohlavních partnerů stejného druhu.

DOI: 10.3389/fevo.2016.00018

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...