Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Pestrý svět motýlů

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 484, 2016/9

Předek dnešních motýlů disponoval pravděpodobně třemi typy fotoreceptorů s maximální citlivostí v ultrafialové, modré a zelené části světelného spektra. Postupně se z původních tří typů vyvinulo mnoho dalších a u dnešních druhů motýlů je dobře známá velká rozmanitost v počtu i citlivosti jednotlivých typů fotoreceptorů, někdy doprovázená rozdíly mezi pohlavími. Pei-Ju Chen s kolegy z laboratoře K. Arikawy se zaměřil na komplexní prozkoumání zrakových vlastností složeného oka australasijského zástupce čeledi otakárkovitých Graphium sarpedon. Přibližně dvě stě samců podrobil fyziologickým, anatomickým a molekulárněbiologickým analýzám, aby odhalil počet různých typů fotoreceptorů v oku, jejich spektrální citlivost či jejich uspořádání na sítnici. Kromě mnoha dalších zajímavých výsledků došel k závěru, že studovaný motýl disponuje přinejmenším patnácti odlišnými typy fotoreceptorů. Tím se stal rekordmanem mezi dosud prostudovanými zástupci hmyzu a téměř vyrovnal absolutní známý rekord mezi živočichy, který by měl držet korýš strašek paví (Odontodactylus scyllarus) s celkovým počtem až šestnácti různých fotoreceptorů (i když z hlediska rozlišování jednotlivých barev je jeho zrak poměrně nedokonalý – viz rovněž Vesmír 89, 670, 2010/11). K čemu ale taková diverzita, zvlášť když pro plnohodnotné barevné vidění stačí jiným motýlům pouhé čtyři typy fotoreceptorů? O tom se autoři mohou pouze dohadovat, ale evoluce dalších jedenácti fotoreceptorů bude mít pravděpodobně důležitý ekologický význam a na základě některých dalších studií se lze domnívat, že možná spočívá v neomylném rozpoznávání pohlavních partnerů stejného druhu.

DOI: 10.3389/fevo.2016.00018

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.