Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Sociální mikrobiom

Sdružení přátel stejného mikrobiomu – cesta k přežití?
 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 324, 2016/6

Je všeobecně známé, že dětské trávicí trubice jsou často nakaženy od matek potenciálně škodlivými (Helicobacter pylori), nebo naopak užitečnými mikroorganismy (Lactobacillus sp.). Společně žijící skupiny živočichů si mohou navzájem vyměňovat mnohem více bakterií, plísní a prvoků, než by se na první pohled zdálo. Lidé a jejich psi sdílejí třeba většinu kožních mikrobů. Kmeny paviánů lze od sebe dobře odlišit podle jejich střevního mikrobiomu. K tomu stačí trocha toho „terénního“ výzkumu – sběr exkrementů a upřímná snaha najít pod mikroskopem nebo při genetické analýze biomarkery státních (stádních) příslušníků studované skupiny. (Dobrý nápad i pro migrační proudy. K čemu mít nějaký, často falešný pas, když náš biomarker ve střevech může určit, odkud prcháme. Identifikace v řeckých hotspotech by pak spočívala v odběru příslušného vzorku a svižné kitové analýze.)

Prolínání mikrobiomů je přirozené, vždyť lidé, primáti a vlastně všechna společenská zvířata žijí v oblacích svých kožních výparů, sloupané kůže s bakteriemi a také v oblacích střevních plynů, které přispívají nejen ke skleníkovému efektu (metan), ale po celé generace i k vytváření skupinového profilu střevní mikroflory. Jak moc je ale tento skupinový mikrobiom konstantní a má to i jiné výhody? Nebo naopak jsou „občané“ se stejnou střevní výbavou nějak hendikepováni?

Andrew H. Moeller z Univerzity v Austinu v Texasu strávil se svými spolupracovníky osm let sledováním šimpanzů v národním parku Gombe v Tanzanii. Během období sucha tam šimpanzi žijí víceméně osamoceně, ale v období dešťů vytvářejí větší sociální skupiny k hledání potravy. DNA analýzou exkrementů každého jedince vědci zjistili, že když se šimpanzi více sdružovali, mikrobiomy jednotlivých šimpanzů se začaly navzájem víc podobat. Nebylo to ovšem díky společnému stravování, ale díky užším sociálním (fyzickým) kontaktům, ke kterým šimpanzi a nakonec i lidé mají genetické předpoklady. Jde o kontakty nejen mezi rodiči a mláďaty, ale i mezi nepříbuznými jedinci, žijícími ovšem „pod jednou střechou“. A zdravotní dopad? Čím více jedinců se shlukovalo, tím bohatší byl jejich střevní mikrobiom. A to, jak známo, vede nejen k většímu pocitu bezpečí, ale zvyšuje se i obranyschopnost jejich imunitního systému. Největší imunitně aktivní plochou v těle je totiž právě střevní sliznice, rovnající se u člověka asi třem dvoupokojovým bytům, tj. kolem 200 m2.

Moeller A. H. et al.: Sci. Adv., DOI: 10.1126/sciadv.1500997

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné