První zoologická stanice v Asii

1876:

Ruskému cestovateli a přírodozpytci Miklucho-Maklai-ovi podařilo se zaříditi v Asii první zoologickou stanici v Selat-Tebru na břehu úžiny mořské, která dělí ostrov Singapore od půlostrova Malajského. Stanice tato sluje „Tampat-Sennan“. Nejnověji podnikl Miklucho-Maklai výpravu do nitra půlostrova Malajského, odkud zaslal dopis, datovaný z Jostan-Djohore, sídelního to místa Maharadschy Djohorského, řediteli zoologické stanice v Neapoli dru. Dohrnovi následujícího obsahu: „Stanice tato má býti především místem odpočinku (Tampat-Sennan), a sice hlavně pro mou osobu. V mé nepřítomnosti anebo po mé smrti může jí použiti každý přírodozpytec, který bude chtíti podobně žíti jako já. Můj „Tampat-Sennan“ záleží ze dvou velkých pokojů a ze dvou verand při každém pokoji. Ze tří stran jest dům obklopen vodou úžiny mořské a na čtvrté straně nalezá se dosud nedotknutý prales. Zařízení vnitřní bude velmi jednoduché; kromě malé knihovny bude ovšem i potřebné domácí náčiní. Dům bude státi zcela o samotě a bude míti velmi pěkný rozhled do okolí, což považuji za velkou výhodu. Stanice tato jest k disposici každému přírodozpytci bez rozdílu národnosti. Pozemek, malý pahorek, na kterém dům stojí, odkoupil jsem od Maharadschy Djohorského, a v závěti jsem ustanovil, že moje rodina, v jejíž držení majetek po První zoologická stanice v Asii mé smrti přejde, tento nikdy odprodati nesmí a že se domu též jen k účelu vědeckému užiti smí. Dům se nesmí nikdy sbořiti a též blízký prales, který má provždy zůstati vzorem, nesmí se zničiti, a jen jedna nebo nejvíce dvě pěšiny mohou vésti lesem. Kdyby se i později „Tampat-Sennan“ z kamene a nádherněji vystavěti měl, nesmějí se původní rozměry měniti, aby budova nepozbyla svého rázu jakožto příbytku pro přírodozpytce.

(Vesmír 5, 130, 1876/11)

2016:

Přítel psal příteli. Není divu. Celosvětovou síť zoologických výzkumných stanic si spolu vymysleli za studentských let, když přemýšleli, jak Darwinově teorii opatřit další důležitá data. Zatímco Anton Dohrn ji úspěšně otevřel vědcům v září roku 1873 v Neapoli, Miklucho-Maklaj až v roce svých třicátých narozenin. Na břehu Johorského průlivu mezi Malajským poloostrovem a Singapurem dnes ráj zoologů Tampat Senang (indonésky Místo odpočinku) nehledejte. Mahárádža Abu Bakar slovo nedodržel. Roli v tom hrála politika. Jeho britští spojenci neměli zájem na tom, aby si zadními vrátky činily na oblast nárok další velmoci. V daném případě Rusko. Po několikatýdenním boji o svůj nápad znechucený Maklaj odjel a později svůj sen naplnil založením první biologické výzkumné stanice na jižní polokouli. Stalo se tak v Austrálii.