Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Registrace gravitační vlny

Finální triumf Alberta Einsteina
 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 288, 2016/5

Grandiózní konstrukce Einsteinovy obecné teorie relativity v sobě zahrnuje teorii gravitačního pole ztotožněného se zakřiveným prostoročasem. Přímé potvrzení existence gravitačních vln je poslední střípek do mozaiky Einsteinovy teorie, který definitivně uzavírá experimentální ověřování jejích idejí.

Je velkolepým úspěchem současných technologií demonstrujícím, že gravitační vlna je vlněním samotného prostoročasu. Tento objev otevírá do vesmíru nové okno, jímž můžeme v principu dohlédnout až k samotnému počátku existence našeho vesmíru a hledat tam projevy dějů, jež bude popisovat kvantová gravitace představující zásadní rozšíření Einsteinovy teorie, a sjednocení popisu všech fyzikálních interakcí v rámci jednotné teorie.

Průchod gravitační vlny byl registrován 14. září 2015 v 9.50:45 místního času na dvou identických detektorech umístěných ve vzdálenosti tisíců kilometrů v USA – poblíž Livingstonu v Louisianě a v Hanfordu ve státě Washington. Průběh gravitační vlny na obou detektorech byl v podstatě identický, s časovým posunem asi 7 tisícin sekundy potřebným k cestě gravitační vlny mezi detektory. Celých následujících 5 měsíců bylo toto pozorování ověřováno, aby byla vyloučena možnost, že šlo o falešný signál, než se velký tým čítající asi tisíc autorů rozhodl výsledky své práce zveřejnit. Lze konstatovat, že to je nepochybně jeden z klíčových vědeckých objevů posledních sta let, který dává přímé svědectví o existenci gravitačních vln i o existenci těsně vázaných systémů černých děr o hmotnosti odpovídající hmotnosti hvězdných obrů.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Zdeněk Stuchlík

Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., (*1950) je děkanem Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, vede její Výzkumné cetrum teoretické fyziky a astrofyziky. Soustřeďuje se na fyzikální procesy v okolí černých děr, neutronových hvězd i hypotetických spinarů, či červích děr, popisovaných v rámci Einsteinovy obecné relativity i alternativních teorií gravitace. Teoretické modely aplikuje na vysvětlení optických efektů pozorovaných v exotických vesmírných objektech. Pozornost zaměřuje také na vliv temné energie na astrofyzikální procesy.
Stuchlík Zdeněk

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...