Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Protilátkový můstek mezi porodem a očkováním

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 255, 2016/5

Přes veškero u snah u ochránit kojence prostřednictvím očkování proti černému kašli, respektive proti toxinu pertusis (PTx), zůstává 40 % novorozenců nechráněných. Celosvětová kojenecká úmrtnost na infekci mikrobem Bordetella pertussis se blíží 200 000 úmrtí ročně. Černý kašel může postihnout lidi všech věkových kategorií, nejohroženější jsou ale děti a senioři. V ČR onemocní kolem 1000 osob ročně s úmrtností kolem 5–7 jedinců. Nemoc je značně nebezpečná astmatikům a pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí. Je třeba mít na paměti, že po několika letech je vhodné přeočkování. Největšímu riziku těžkého průběhu a komplikací jsou však vystaveni novorozenci a kojenci, u nás obvykle asi do 6–12, resp. 18 měsíců věku. Kojenci, dosud nechránění očkováním, které nastartuje vlastní imunitu, se černým kašlem často nakazí od sourozenců, rodičů nebo dalších příbuzných.

Na univerzitě v Austinu v Texasu vyvinuli dvě nové, tzv. humanizované myší protilátky, zacílené na škodlivý protein PTx. Humanizované protilátky jsou získané od jiného než lidského druhu a jejich globulární proteinové řetězce jsou upraveny tak, aby byly co nejpodobnější protilátkám přirozeně vznikajícím u člověka. Pomáhají likvidovat infekci dřív, než se tělo samo začne bránit tvorbou vlastních protilátek. Proces tzv. „humanizace“ se v imunologii obvykle používá pro přípravu kvalitních, především monoklonálních protilátek od počátku potenciálně vhodných přímo pro podání lidem. Texaští imunologové zjistili, že tyto nové protilátky sčítají svůj ochranný potenciál a jsou účinné nejen jako prevence, ale přímo jako terapeutické agens, působící v průběhu infekce. V tomto ohledu získali nadějné výsledky nejen u myší, ale i u odstavených paviánů, což naznačuje dobrou perspektivu pro pasivní imunizaci lidských novorozenců hned po narození. Tím se překlene doba, kdy děti nemohou být ještě očkovány proti černému kašli klasickým způsobem ve formě multivakcín. Možná budou chránit i rizikové kategorie dospělých, kterým se už přestaly vytvářet či přetrvávat v krvi jejich vlastní PTx protilátky a kteří se nebezpečným mikrobem nakazili.

Nguyen A. W. a kol., Sci. Transl. Med., DOI: 10.1126/scitranslmed.aad0966

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...