Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Protilátkový můstek mezi porodem a očkováním

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 255, 2016/5

Přes veškero u snah u ochránit kojence prostřednictvím očkování proti černému kašli, respektive proti toxinu pertusis (PTx), zůstává 40 % novorozenců nechráněných. Celosvětová kojenecká úmrtnost na infekci mikrobem Bordetella pertussis se blíží 200 000 úmrtí ročně. Černý kašel může postihnout lidi všech věkových kategorií, nejohroženější jsou ale děti a senioři. V ČR onemocní kolem 1000 osob ročně s úmrtností kolem 5–7 jedinců. Nemoc je značně nebezpečná astmatikům a pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí. Je třeba mít na paměti, že po několika letech je vhodné přeočkování. Největšímu riziku těžkého průběhu a komplikací jsou však vystaveni novorozenci a kojenci, u nás obvykle asi do 6–12, resp. 18 měsíců věku. Kojenci, dosud nechránění očkováním, které nastartuje vlastní imunitu, se černým kašlem často nakazí od sourozenců, rodičů nebo dalších příbuzných.

Na univerzitě v Austinu v Texasu vyvinuli dvě nové, tzv. humanizované myší protilátky, zacílené na škodlivý protein PTx. Humanizované protilátky jsou získané od jiného než lidského druhu a jejich globulární proteinové řetězce jsou upraveny tak, aby byly co nejpodobnější protilátkám přirozeně vznikajícím u člověka. Pomáhají likvidovat infekci dřív, než se tělo samo začne bránit tvorbou vlastních protilátek. Proces tzv. „humanizace“ se v imunologii obvykle používá pro přípravu kvalitních, především monoklonálních protilátek od počátku potenciálně vhodných přímo pro podání lidem. Texaští imunologové zjistili, že tyto nové protilátky sčítají svůj ochranný potenciál a jsou účinné nejen jako prevence, ale přímo jako terapeutické agens, působící v průběhu infekce. V tomto ohledu získali nadějné výsledky nejen u myší, ale i u odstavených paviánů, což naznačuje dobrou perspektivu pro pasivní imunizaci lidských novorozenců hned po narození. Tím se překlene doba, kdy děti nemohou být ještě očkovány proti černému kašli klasickým způsobem ve formě multivakcín. Možná budou chránit i rizikové kategorie dospělých, kterým se už přestaly vytvářet či přetrvávat v krvi jejich vlastní PTx protilátky a kteří se nebezpečným mikrobem nakazili.

Nguyen A. W. a kol., Sci. Transl. Med., DOI: 10.1126/scitranslmed.aad0966

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné