i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Počítání hvězd

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 286, 2016/5

Na první pohled je každému jasné, že na obrázku je Mléčná dráha. Zdání někdy klame, i když v tomto případě jen trochu. Nedíváme se totiž na fotografii, ale na graf zobrazující vlastně jen technická data získaná sondou Gaia.

Pro světelné znečištění a další projevy vyspělosti naší civilizace mnozí současníci skutečnou Mléčnou dráhu na obloze nikdy neviděli. Díky fotografiím ale všichni známe její nezaměnitelnou podobu. Asijské mýty ji často ztotožňují s představou řeky, evropská kultura, jejíž kořeny sahají do starověkého Egypta, v ní vidí mléko – v Egyptě to bylo mléko kravské, v řeckých bájích pak mateřské mléko Diovy manželky Héry. Galileo Galilei na počátku 17. století pomocí dalekohledu odhalil, že Mléčná dráha je tvořena světlem bezpočtu hvězd, které při pohledu prostým okem splývají dohromady. Teprve ve 20. století jsme pochopili, že jde o Galaxii – „hvězdný ostrov“, jenž má tvar tenkého disku a my jej pozorujeme zevnitř jako zářící pás táhnoucí se oblohou.

Galaxie obsahuje i oblaka plynu a prachu. Ta však většinou naopak stíní a vytvářejí v Mléčné dráze tmavé oblasti a skvrny, v některých místech ji rozdělují na více proudů. Pokud plyn svítí, pak nejčastěji červenou barvou, již vydávají excitované atomy vodíku.

Nic z toho ale na obrázku není – žádné barvy, žádná oblaka svítícího plynu, žádná stínící temná mračna, dokonce vlastně ani žádné hvězdy. Vidíme totiž graf se zaneseným počtem hvězd v našem okolí. A protože jsou jeho osy kalibrovány v galaktických souřadnicích, výsledek nutně připomíná Mléčnou dráhu – většina hvězd v našem okolí se koncentruje do roviny Galaxie; hvězdy, jejichž světlo pohlcují temná oblaka, se v grafu neobjeví. Tím vzniknou prázdná místa, jimiž se existence temných oblaků nepřímo prozradí. V grafu jsou zachycena také Magellanova mračna. Trpasličí galaxie, jež jsou satelity Mléčné dráhy. Výrazné světlé body v okolí roviny Galaxie představují kulové hvězdokupy a některé jasnější vzdálené galaxie.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné