Pocit štěstí zdraví nezajistí

V letech 1986 až 2001 bylo zařazeno 1 300 000 britských žen do rozsáhlé prospektivní studie The UK Million Women Study, v které byla po dobu více než 10 let sledována specifická mortalita (úmrtnost podle příčin). Tři roky po zařazení odpověděla každá ze zařazených žen i na otázky „jak často se cítíte šťastná“ (možné odpovědi byly „většinu času“, „často“, „někdy“ nebo „zřídka/nikdy“) a „jak posuzuje vlastní zdraví“ (jako „vynikající“, „dobré“, „slušné“ nebo „špatné“). Náhodný vzorek žen odpověděl na stejné otázky po jednom roce k posouzení reprodukovatelnosti.

Analyzovány byly výsledky více než 700 000 žen průměrného věku 59 let. Z nich 39 % uvedlo, že jsou šťastné po většinu času, 44 % často nebo někdy a 17 % nebylo šťastných vůbec. Během desetiletého sledování zemřela 4 % žen. Souvislost mezi subjektivním posouzením zdraví jako špatného a pocitem nedostatku štěstí byla silná. Ale po zohlednění údajů o léčbě somatických i psychických nemocí včetně deprese a úzkosti, sociodemografických údajů a údajů o životním stylu (včetně kouření a body mass indexu) nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi absencí pocitu štěstí a mortalitou jak ze všech příčin, tak specificky na ischemickou chorobu srdeční nebo nádorová onemocnění.

Špatný zdravotní stav je příčinou chybějícího pocitu štěstí. Avšak štěstí ani pocity dobrého zdraví (wellbeing) se nezdají mít žádný přímý vztah k riziku smrti.

Liu B. a kol., Lancet, DOI: 10.1016/S0140-6736(15)01087-9