Facelift rozjasňuje tvář a dává jí příjemně optimistický výraz

Při tvorbě nového výkladového slovníku současné češtiny se setkáváme s problematikou exemplifikace. Co může být těžkého na vybrání pár příkladů? Např. ke slovu auto slovníkář napíše spojení se slovy nákladní, osobní; hasičské; ojeté; jet; parkovat; zcizit a je to, nebo ne? Tak snadné to samozřejmě není: sestavení vhodné příkladové části slovníkového hesla může být stejně náročné jako formulace výkladu významu. Při exemplifikování je třeba dbát na řadu faktorů, mj. ukázat slovo v jeho pravopisných variantách, doložit jeho gramatická specifika, zařadit do typické komunikační sféry, použít dostatečný kontext – a v neposlední řadě hlídat obsahovou stránku příkladů přebíraných z autentických textů.

Značné nároky na slovníkáře bezpochyby klade exemplifikace vulgárních výrazů, vždyť slovník se užívá i ve školní výuce. Svá úskalí však mají i příkladové části u zdánlivě zcela nevinných hesel. Bylo by např. patřičné ilustrovat slovo člověk ,lidský jedinec‘ příkladem žijeme ve společnosti, která posuzuje hodnotu člověka podle výše konta? Domnívám se, že ne. Toto tvrzení nevypovídá o celkovém postoji české společnosti, neboť v různých výzkumech prestižnosti povolání se u nás tradičně vysoko umisťují lékaři, vědci a učitelé, u nichž není zámožnost běžným standardem.

Ilustrovat heslo facelift ,chirurgické vypnutí kůže na obličeji a krku s cílem vyhlazení vrásek‘ příkladem z titulku facelift rozjasňuje tvář a dává jí příjemně optimistický výraz by jistě adekvátní nebylo. Takové tvrzení se může objevit v propagačním letáku, který přesvědčuje klienty o výhodách tohoto zákroku. Ve skutečnosti však mohou být výsledky faceliftu diametrálně odlišné, výraz tváře může působit nepřirozeně, toporně či udiveně.

Při volbě příkladů do všeobecného výkladového slovníku je tedy třeba postupovat uvážlivě. V lexikonu se totiž nejen uchovává bohatství jazyka, ale zrcadlí se v něm i národní a kulturní identita.