600

600 stupňů Celsia, tak velké teplotní rozdíly má v celé sluneční soustavě jedině planeta Merkur (430 °C ve dne až –185 °C v noci). Jednou ze dvou nejteplejších oblastí je Panva Caloris (světle hnědá skvrna v pravé horní čtvrtině obrázku), jeden z největších kráterů ve sluneční soustavě (průměr cca 1550 km). Útvar je rovinou, zalitou lávou po dopadu asteroidu s průměrem asi 100 km. Snímek je v nepravých barvách, pořízený z dat sondy MESSENGER. Světle modré a bílé skvrny jsou stopy čerstvých impaktních kráterů. Mapka České republiky představuje měřítko planety.

Dvě české „stopy“ jsou na Merkuru v podobě kráterů Dvořák a Janáček (vzhled druhého na obrázku vlevo, jeho polohu na planetě vyznačuje šipka na obrázku nahoře). Snímek kráteru pochází z interaktivní mapy Merkuru, v níž můžete tuto nejmenší planetu sluneční soustavy prozkoumat s rozlišením až 110 m na pixel, a dokonce měřit výškový profil jednotlivých kráterů či oblastí. (messenger-act.actgate.com)

Dne 9. května 2016 můžete spatřit Merkur při poměrně vzácném přechodu Merkuru přes sluneční kotouč (průběh nad územím České republiky zobrazuje schéma vpravo). Závěr jevu předčasně ukončí západ Slunce mezi 20.17 (na východě) a 20.40 (na západě republiky). Nejbližší další přechod Merkuru bude z našeho území vidět až 11. listopadu 2019. To však bude k vidění jen první polovina jevu.

-jmč-