473
| 5. 5. 2016 | Vesmír 95, 256, 2016/5
Tým z Institutu Craiga Ventera „stvořil“ bakterii, která si vystačí s 473 geny. Její genom je odvozen od genomu bakterie Mycoplasma mycoides, vědci ho však syntetizovali de novo a metodou pokus-omyl z něj postupně odstraňovali ty geny, které bakterie k životu nutně nepotřebuje. Výsledný minimální genom transplantovali do buňky M. capricolum. Navázali tím na úspěch z roku 2010, kdy představili první buňku ovládanou syntetickým genomem. Nejmenší přirozený mikroorganismus schopný samostatné existence, M. genitalium, potřebuje k životu 525 genů. Podrobnosti na vesmír.cz: http://jdem.cz/b8g2t7.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [360,87 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...











