473
| 5. 5. 2016 | Vesmír 95, 256, 2016/5
Tým z Institutu Craiga Ventera „stvořil“ bakterii, která si vystačí s 473 geny. Její genom je odvozen od genomu bakterie Mycoplasma mycoides, vědci ho však syntetizovali de novo a metodou pokus-omyl z něj postupně odstraňovali ty geny, které bakterie k životu nutně nepotřebuje. Výsledný minimální genom transplantovali do buňky M. capricolum. Navázali tím na úspěch z roku 2010, kdy představili první buňku ovládanou syntetickým genomem. Nejmenší přirozený mikroorganismus schopný samostatné existence, M. genitalium, potřebuje k životu 525 genů. Podrobnosti na vesmír.cz: http://jdem.cz/b8g2t7.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [360,87 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.