Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kup mrkev, celer, petržel… a nezapomeň na cibuli!

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 244, 2016/4

Kdybychom se tímto „návodem“ řídili doslova a přinesli domů po jednom kusu od každé zeleniny, nejspíš by došlo k manželské hádce. Proč pro některé názvy potravin užíváme tvary jednotného čísla, a přitom máme na mysli více kusů, zatímco u jiných to neděláme?

Vodítkem k odhalení této záhady může být tradiční rozdělování podstatných jmen na počitatelná (jablko – jablka; brambora – brambory), jejichž tvar množného čísla vyjadřuje význam „více než jeden“, a nepočitatelná, ke kterým řadíme jména látková (voda, víno, mouka), u nichž se sice s podobami množného čísla můžeme setkat, ty však nepředstavují více kusů, ale např. různé druhy (francouzská vína) nebo míru (dvě piva = dvě sklenice piva). A tak se tedy říká kilo jablek (a ne kilo jablka), ale kilo mouky (a ne kilo muk); litr borůvek, ale litr vody; džbánek malin, ale džbánek piva.

Zdá se, že s mrkví, celerem, petrželí, cibulí, česnekem, kapustou a dalšími druhy zeleniny nakládáme v kuchyni jako s vodou, že je chápeme jako jména látková, tedy jako nějaké substance. Jinak je to např. s bramborami. Jen těžko si dovedeme představit kilo brambory. Snad jedině v románu Jonathana Swifta Gulliverovy cesty na návštěvě u brobdingnackých obrů.

Kromě převážné části názvů zeleniny se ve tvarech jednotného čísla užívají i některé názvy malého plodového ovoce, jako je angrešt nebo rybíz. Proč však máme džem z borůvek, brusinekjahod, ale z rybízuangreštu? A proč si dáváme k obědu čočku a hrách, ale fazole (nikoli fazoli)? Na to nemají jazykovědci jednoznačnou odpověď.

Pro některé názvy potravin a pokrmů je naopak tvar jednotného čísla tak nezvyklý, že se s ním prakticky nesetkáme. To platí pro těstoviny. A nejen pro ně. Jen mravenec by se mohl vážně zejména „kvůli váze“ zabývat špagetou, kolínkem nebo makarónem. Některá z těchto podstatných jmen už proto některé výkladové slovníky češtiny uvádějí jen ve tvaru množného čísla a hodnotí je jako pomnožná.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Vít Michalec

Mgr. Vít Michalec (*1979) vystudoval český a francouzský jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členem autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...