Genetika yettiů

Žijeme ve velmi zajímavé době bouřlivého rozvoje biologických věd, včetně zoologie, a spousta vědeckých přání je snadno splnitelná. Zvířata tajemná a neznámá, o kterých vědí jen domorodci, pár kryptozoologů a samozřejmě ne „oficiální“ zoologové (tedy tzv. kryptidi, použiji-li kryptozoologický žargon), je možné nyní vědecky proklepnout. A to buď ekologicky (nosná kapacita prostředí, mapování přežívání populací ap.), nebo třeba geneticky, pokud máme nějaké zbytky jejich těl. Robustní vědecké výsledky sice nejsou někdy brány v potaz, ale to už je věc jiná, které nemá smysl se věnovat. V poslední době se ke genetické analýze dostalo 37 vzorků různých chlupů připisovaných neznámým bytostem typu yettiho z Indie, Bhútánu, Ruska, USA a ze Sumatry (z celkových 57 byly některé vyloučeny na základě morfologického šetření, protože šlo o umělé materiály nebo rostlinné zbytky). Analýza mitochondriální DNA (12S) nenašla pro tyto vzorky náznak existence jakéhokoliv neznámého primáta – domnělé chlupy patřily rozličnému spektru zvířecích druhů od koní, krav, jelenců, různých kozoovcí (skupina Caprini), tapíra, medvědů, vlků/kojotů/psů, mývalů nebo urzona. Jedině sekvence z Indie a Bhútánu se ukázaly být podivné pro svou podobnost se sekvencí medvěda ledního, který žil před nějakými 40 tisíci lety. Co to znamená, zjistí asi až lepší pokrytí tohoto genu pro více populací medvědů. Lze se tedy zamyslet, jestli jakákoliv systematicko-zoologická studie rozpoznávající biodiverzitu není nakonec mnohem zajímavější a z ochranářského hlediska užitečnější než honění se za senzačními kryptidy.

http://dx.doi.org/10.1098/rspb.2014.0161