Elektrody z pylových zrn
| 3. 3. 2016 | Vesmír 95, 133, 2016/3
Grafit používaný pro výrobu anod v Li-ion bateriích by mohla nahradit pylová zrna. Alespoň podle chemických inženýrů z Purdue University, kteří experimentovali s pylovými zrny orobince a směsí pylu od včel (na obr.). Pyl podrobili pyrolýze v argonové atmosféře. Získali uhlíkové mikročástice zachovávající si tvar pylových zrn. Poté je vystavili teplotě 300 °C, čímž v mikročásticích vznikly póry zvětšující jejich aktivní povrch. Testy prokázaly jejich využitelnost – vysokou kapacitu baterií a rychlé dobíjení.
DOI: 10.1038/srep20290
Ke stažení
článek ve formátu pdf [505,15 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











