Elektrody z pylových zrn
| 3. 3. 2016 | Vesmír 95, 133, 2016/3
Grafit používaný pro výrobu anod v Li-ion bateriích by mohla nahradit pylová zrna. Alespoň podle chemických inženýrů z Purdue University, kteří experimentovali s pylovými zrny orobince a směsí pylu od včel (na obr.). Pyl podrobili pyrolýze v argonové atmosféře. Získali uhlíkové mikročástice zachovávající si tvar pylových zrn. Poté je vystavili teplotě 300 °C, čímž v mikročásticích vznikly póry zvětšující jejich aktivní povrch. Testy prokázaly jejich využitelnost – vysokou kapacitu baterií a rychlé dobíjení.
DOI: 10.1038/srep20290
Ke stažení
článek ve formátu pdf [505,15 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.