Zvláštní přesmyk chobotnatců z rostlin C4 na C3 rostliny

Pomocí izotopové analýzy zubů je možné odhadnout potravu daného zvířete, například striktní býložravost, všežravost nebo masožravost, u býložravců pak povahu okusovače (převaha tzv. C3 rostlin) nebo spásače (dominance C4 rostlin – hlavně trávy, viz obr. vlevo), popř. biotopové preference (otevřenost krajiny). Jde o relativně nový přístup, který vhodně doplňuje naše dosavadní poznatky, například dedukce potravních specializací na základě obrusu a samotného typu dentice. Díky rozsáhlým srovnávacím studiím začínáme získávat vskutku pozoruhodné výsledky, což je i případ slonů. V jejich evoluci pozorujeme zvětšování zubů a přestavbu okluzní plochy na čím dál větší počet lamel. Izotopová šetření ukázala, že naprostá většina chobotnatců (kromě hodně bazální linie velmi pozoruhodných deinotérií) v období před 5–1 milionem let požírala dominantně C4 rostliny, tedy šlo při zjednodušení o trávožravce. Jenže recentní sloni mají dominantní podíl C3, ačkoliv třeba slon indický či amboselská populace slona afrického má poměrně významný podíl i C4 rostlin. Co tento posun – vlastně návrat – od typických spásačů k okusovačům způsobilo, nevíme. Že by třeba kompetice s progresivními a rozvětvujícími se skupinami turovitých (tuři, antilopy, kozo-ovce)?

Oecologia 120, 364–374, 1999