Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Budiž světlo – vždy a (skoro) všude

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 681, 2016/12

Světlo nám umožňuje dobře vidět, k „uvidění“ předmětu potřebujeme jeho osvětlenost alespoň o intenzitě dva nanoluxy. Vyšší intenzity jsou samozřejmě potřebné pro preciznější vidění, 200 lx je považováno za ideální míru osvětlenosti při precizní mechanické práci. Světlo má však vliv i na lidskou psychiku – v jasném světle se cítíme dobře viditelní, v šeru máme dojem, že nás nikdo nemůže vidět. S tím pak souvisí i naše chování – cítíme-li se pozorováni („pod drobnohledem“), snažíme se chovat tak, abychom udělali na pozorovatele dobrý dojem.

Tento předpoklad testovali kanadští a američtí výzkumníci v sérii experimentů. Doložili, že účastníci v místnosti se slabším osvětlením více podváděli (nadhodnocovali svůj výkon a brali si za něj vyšší odměnu) než účastníci v místnosti silněji osvětlené. Zajímavý byl i druhý experiment s tzv. diktátorskou hrou, při níž jsou obvykle dva hráči proti sobě. Jeden dostane od experimentátora jistý obnos a má druhému část nabídnout – zda rozdělení klapne, závisí na přijetí, či odmítnutí nabídky druhým účastníkem, který zná výši celého obnosu. Obvyklá nabídka v základním provedení představuje zhruba polovinu částky. Tato hra může být různě pozměňována, aby experimentátor mohl manipulovat například s anonymitou účastníků, jejich rozpoložením atp. V tomto případě byl anonymním protihráčem (v jiné místnosti u počítače) přímo experimentátor, který všechny nabídky přijímal. Zajímalo jej, zda výši nabídky může i v takovémto anonymním uspořádání ovlivnit skutečnost, jestli účastníci mají obyčejné či sluneční brýle. A skutečně, účastníci ve slunečních brýlích nabízeli o téměř třetinu méně než kontrolní skupina s brýlemi s čirými skly, dokonce v následném dotazníku uváděli, že se cítili anonymněji. Tato iluzorní anonymita (předpoklad, že mě ostatní nevidí tak dobře, protože mám mylný dojem, že je šero) tudíž ovlivňuje míru sobeckého, neetického či alespoň nepřístojného chování. Na lidi ve slunečních brýlích bychom si tudíž měli dávat dobrý pozor, ať už se jedná o politiky, policisty, vojáky, či naše blízké. Uvádí se také, že za rychlým rozšířením veřejného osvětlení ve městech mohlo kdysi stát i snížení kriminality, tj. menší pravděpodobnosti přepadení v nočních ulicích. Kvalitního osvětlení bychom si tudíž měli vážit, šero se hodí maximálně do ložnice.

Zhong Ch.-B. et al., Psychological Science, DOI: 10.1177/0956797609360754

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné